Libor Dvořák: Pokus o přepisování dějin?

Ve filmu, který rozhodně nestojí za shlédnutí, natožpak za komentář, jsou ve významné míře použity záběry z tehdejších sovětských propagandistických filmů, ale třeba také osobní svědectví poslance Státní dumy za Komunistickou stranu RF Sinělščikova.

Resumé z filmu je jasné – tehdejší Sovětský svaz nebyl v případě pražského jara agresorem, ale především obhájcem skutečných zájmů tehdejšího Československa. Odpornější pokus o manipulaci veřejného mínění jsem nezažil opravdu hodně dávno – a to si o Putinově Rusku už dávno nedělám žádné iluze.

Solidní ruský informační portál gazeta.ru to dnes shrnul stručně a jasně: zmíněný dokument uškodí spíš samotným Rusům než Čechům a Slovákům, kteří – zejména ve starší generaci – dobře vědí svoje.

Čtěte také

Svatá pravda: takovýto pokleslý paskvil sám sebe označující za televizní publicistiku, nemá pro publikum v České či Slovenské republice žádnou vypovídací hodnotu: právě toto období našich moderních dějin bylo zpracováno bezpočtukráte a pevně doufám, že co si o něm myslet, vědí i naši mladší a nejmladší spoluobčané. Horší je, jaký dopad má podobná takyžurnalistika v samotném Rusku.

Co totiž tento dokument dělá? Základní pravdou o něm je, že historický zločin označuje za historickou zásluhu – i přesto, že někdejší Gorbačovovo a pak i Jelcinovo vedení se za tento brutální akt násilí opakovaně omluvily.

Ruský prezident Vladimir Putin|foto: ČTK/AP, Alexei Nikolsky,ČTK

Dnešní vládci Kremlu ale mají jinou představu o celé sovětské a ruské historii posledního století: v intencích filozofie filmu Varšavská smlouva. Odtajněné stránky nebyl sovětský režim stejně zločinný jako německý nacistický, a proto je třeba jeho odkaz nejen všemožně chránit, ale dokonce i takto umanutě glorifikovat.

Značná část ruské veřejnosti je tím ovšem uváděna v přímo tragický omyl. Omyl, který krásně vysvětlí, proč je ruské agresivní angažmá na Ukrajině taky v naprostém pořádku.

Stručně řečeno – je to samozřejmě především ruský problém. Problém země, která není schopna jasně a objektivně reflektovat své vlastní nejnovější dějiny.

Dokud bude tento stav trvat, bude se Rusko po časové ose posouvat stále rychleji zpět k jakémusi mírně vylepšenému stalinismu. Ba možná i nevylepšenému.