Libor Dvořák: Patrioty pro Ukrajinu
Ukrajina naprosto nutně potřebuje protiraketové systémy Patriot a také západní těžké tanky, aby byla schopna bránit svou civilní infrastrukturu. To prohlásil šéf ukrajinské diplomacie Dmytro Kuleba na tiskové konferenci po skončení dvoudenního summitu NATO, který se tento týden konal v Bukurešti. Členové Aliance znovu potvrdili, že Ukrajinu všemožně podporují, ale s dodávkami patriotů i těžkých tanků stále váhají.
Argumenty Kyjeva jsou jasné: Rusko už od začátku října systematicky ostřeluje civilní objekty na Ukrajině, takže občané této země jsou nuceni přežívat v podmínkách častých výpadků elektřiny, tepla i vody. Tento problém se zcela nepochybně ještě prohloubí ve chvíli, kdy na východ Evropy dorazí skutečná zima.
Čtěte také
A to se právě děje. „Naše prosba je prostá,“ řekl Kuleba v Bukurešti. „Poskytněte nám patrioty co nejrychleji, protože právě tuto techniku potřebujeme k ochraně civilistů a kritické infrastruktury, to přece není útočná zbraň.“ Ostatní ministři zahraničí Ukrajině znovu přislíbili všestrannou pomoc, ale na vytoužené patrioty či těžké tanky jaksi nedošlo.
Oficiální důvody jsou srozumitelné. Představitel Pentagonu Pat Ryder krátce před summitem prohlásil, že Washington se zatím k dodávkám tohoto typu nerozhodl, i když se o tom neustále jedná.
Čtěte také
„Když dojde na úvahy o nasazení takovýchto výkonných zbraňových systémů… je třeba si uvědomit, že právě ty potřebují patřičnou technickou podporu, ale také důkladný výcvik jejich obsluhy. Žádný z těchto systémů nefunguje tak, že je prostě spustíte a dáte se do boje,“ vysvětluje Ryder.
Pravděpodobnější ovšem bude, že Aliance se za každou cenu pokouší vyhnout přímé konfrontaci s Rusy. Případné nedodání patriotů a další Ukrajinou požadované techniky by mohlo být kompenzováno tím, že – jak prohlásil americký státní tajemník Blinken – „země NATO by mohly investovat do obnovy východoevropských zbrojovek, které by začaly vyrábět munici pro staré sovětské zbraně, jichž ukrajinská armáda doposud využívá“. Mazané, ale poněkud nepřesvědčivé.
Kdo nechce válčit, nemůže vyhrát
Moskva už na představu Patriotů na ukrajinském bojišti reagovala třeba ústy zlého trpaslíka ruské politiky, exprezidenta Dmitrije Medveděva, který pohrozil, že pokud „atlantičtí impotenti“ tyto protiraketové komplexy na Ukrajinu dodají, bude je ruská strana považovat za „legitimní válečné cíle“. To se snad samo sebou rozumí.
Čtěte také
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov zase Západu vyložil, že Rusko o obnovení dobrých vztahů s ním jednoduše nestojí. A do třetice tu máme prohlášení amerického prezidenta Joea Bidena. Ten by prý byl ochoten s Vladimirem Putinem jednat, ale jedině za předpokladu, že ruský prezident prokáže vůli „ukončit válečné aktivity“.
Putinova reakce je předem zřejmá, a tak spoléhat na diplomatické řešení ukrajinského konfliktu je alespoň prozatím předem odsouzeno k nezdaru. Západ by si zřejmě měl uvědomit, že kdo nechce válčit, nemůže vyhrát.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
