Julie Hrstková: Rozhodování centrálních bank uvízlo mezi ropným trhem a novými technologiemi
Červencová jednání hlavních centrálních bank světa – Evropské centrální banky a amerického FEDu – žádné změny do nastavení měnové politiky nepřinesla. Bankéři zaujali vyčkávací postoj. Důvodem jsou obavy z dopadů energetických šoků na inflaci. Nejistý vývoj cen ropy, který se odvíjí především od války mezi Íránem a Spojenými státy, má ve většině zemí světa negativní vliv na inflaci.
Čtěte také
Tento týden zasedá bankovní rada České národní banky. Ani tady se po červnovém zvýšení úrokových sazeb o čtvrt procentního bodu nečekají žádná přelomová rozhodnutí.
Jako na houpačce
Ceny ropy, které ovlivňují postoj centrálních bankéřů po celém světě, mezitím předvádějí pohyb jako na houpačce. Aktuálně je neřídí ani tak nabídka a poptávka, jako nečekané výroky prezidenta Donalda Trumpa, který obden informuje o tom, zda bude či nebude útočit na Írán.
Čtěte také
Ve chvíli, kdy se zdálo, že je tento konflikt zažehnán, ceny ropy klesly k 70 dolarům za barel. Posléze se ukázalo, že příměří bylo poněkud předčasné a ropa zdražila ke sto dolarům za barel. Cena černého zlata mezitím opět klesla pod 90 dolarů za barel, vzhledem k nevyzpytatelnosti vývoje je ovšem sázka na jakýkoliv trend ve vývoj cen na trhu extrémně nejistá.
Paradoxně ve chvíli, kdy pozornost centrálních bankéřů váže především světový vývoj cen ropy a energií, přišla zastřešující organizace centrálních bank, Banka pro mezinárodní platby, s varováním před dopady umělé inteligence.
Dopady AI
Podle ní by její rozmach mohl výrazně zkomplikovat posuzování stavu ekonomiky a stanovování úrokových sazeb, protože tato technologie současně posiluje jak poptávku, tak nabídku. Podle analytiků banky prudký nárůst výdajů na umělou inteligenci, který je stále častěji financován dluhem, podporuje růst ekonomiky i cen akcií, což může přispět ke krátkodobým inflačním tlakům.
Jenže záhy by umělá inteligence měla přinést také růst produktivity, což má opačný vliv na inflaci. Problém ovšem je, že rozsah, načasování a rozložení přínosu umělé inteligence k inflaci i jejím potlačení je velmi nejistý. Zkrátka je jasné, že umělá inteligence mění svět, jakým způsobem, kdy a o kolik, je zatím záhadou. Což dost komplikuje rozhodování o úrokových sazbách.
Centrální bankéři se tak ocitli na pomezí dvou světů – starého, kde ceny určují fosilní paliva, a nového, kde hlavní roli hraje umělá inteligence, která je navíc časem možná i nahradí. Pro spotřebitele to znamená ještě větší nejistotu: měnová politika bude opatrnější a ještě méně předvídatelná, než kdy předtím.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
