Na Ukrajinu se vozí celé soustavy generátorů. Bez omezení dopadů útoků ale nebudou fungovat dostatečně, míní velvyslanec při NATO Landovský

1. prosinec 2022

Kvůli ruským útokům na kritickou ukrajinskou infrastrukturu roste nespokojenost obyvatel. Bez proudu je stále asi šest milionů odběratelů. Dodávky elektřiny fungují na příděly, systém však není nespravedlivý. Pro lepší obranyschopnost země a ochranu klíčové infrastruktury chce ukrajinské vedení zvýšit množství systémů protivzdušné obrany. Během dvoudenního jednání ministrů zahraničí členských států NATO o jejich poskytnutí žádal ukrajinský ministr Dmytro Kuleba.

Nejhorší situace s dodávkami energií je ve středu Ukrajiny a v samotném hlavním městě. „Tam občas někde elektřina jde třeba několik hodin denně. Je to různé, někde jde déle, někde méně,” popisuje zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině, Martin Dorazín. Na východě země jsou však paradoxně problémy s dodávkami menší.

Hosté:
Martin Dorazín, zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu na Ukrajině
Jakub Landovský, velvyslanec ČR při NATO
David Stulík, analytik bezpečnostního centra Evropské hodnoty
Vlastislav Bříza, odborník na jaderné zbraně z FSV UK

Prezident Zelenskyj se ohledně výpadků dodávek elektřiny zasazuje o co největší spravedlnost, „aby lidé neměli pocit, že zatímco oni mrznou a nemají elektřinu, v domě naproti se svítí déle než u nich,” komentuje Dorazím. „Aby neměli pocit, že jsou znevýhodňováni tím, že nemají elektřinu stejně dlouho jako jejich sousedi.”

V celé zemi jsou rovněž zřízeny tisíce tzv. stanic nezlomnosti. Ty mají dodávky elektřiny bez omezení, lidé se v nich tak mohou ohřát či dobít elektroniku. Část z nich je napájena vlastními generátory. „Velkých generátorů budou určitě potřeba víc než stovky. Ukrajinci je už sami dovážejí, zařizují si to,” líčí Dorazín.

Čtěte také

Zatím ale není jasné, jestli bude dodávané množství na pokrytí potřeby stačit. „Uvidíme, jak kruté budou mrazy. Ukrajina například momentálně jedná s Tureckem o tom, že by Turecko zapůjčilo svou elektrárenskou loď,” popisuje Dorazín snahy Ukrajiny zabezpečit dostatečné dodávky. Loď by mohla kotvit poblíž Oděsy a napájet město a okolí.

Nejen náhradní díly, ale i nové zbraně

Na Ukrajinu zároveň posílají stovky generátorů Německo, Francie i Spojené státy. „Jsou to velké soustavy, vozí se celé spektrum prostředků, ale nic nebude fungovat dostatečně, pokud nedojde k výraznému omezení dopadů útoků pomocí posilování kapacit ukrajinské protivzdušné obrany,” rozebírá velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský.

Ruská federace jadernou dohodu START dodržuje, je pro ni výhodná.
Vlastislav Bříza

Na dvoudenním jednání ministrů zahraničí NATO ukrajinský ministr Kuleba žádal o poskytnutí další pomoci. Mimo jiné by se mělo jednat o systémy protivzdušné obrany Patriot a také o tanky stejného typu jako používá NATO.

„Státy Aliance se shodly na tom, že k řešení té situace po útocích není potřeba jen dodávat náhradní díly a generátory, ale také zbraně. Bez toho, aniž bych teď zmiňoval konkrétní zbraně, které se budou v příštích dnech vozit, tak byla absolutně zřejmá vůle dále pokračovat a zvyšovat efektivitu dodávek,” okomentoval výsledky jednání Landovský.

Odložené jednání o jaderných zbraních

Rusko kvůli nespokojenosti s programem odložilo jednání o fungování bezpečnostní dohody o jaderných zbraních START (Dohoda o snížení počtu strategických zbraní), které se mělo konat v úterý. „START je skutečně posledním velkým kusem regulace, kterou v této oblasti máme,” tvrdí Landovský. „Spojenci rozklad té bezpečnostní architektury sledují s velkým znepokojením.”

Čtěte také

Podle odborníka na jaderné zbraně Vlastislava Břízy je smlouva však stále oboustranně dodržována. „Pro obě strany, především pak pro Ruskou federaci je výhodná,” odráží Bříza obavy politiků ze stupňujících se výhrůžek Ruska a ukončení spolupráce na inspekcích. „Navíc je nutno zmínit, že odložení této schůzky není nijak fatální, protože je tomu zhruba rok a půl, co byla smlouva o pět let prodloužena,” dodává.

Rusko se však podle ministra obrany Sergeje Šojgua chystá pořídit nové raketové komplexy. Raketové systémy v zemi podle Břízy prošly za poslední dvě dekády kompletní obměnou. „Je to čistě zpráva v tom smyslu, že Ruská federace nespí,” míní. Rusko je k výměnám nuceno, jelikož stávající rakety se vyráběly na Ukrajině. Už od roku 2014 tak pro Rusy není možné získat náhradní díly a tyto rakety tak musí být vyřazovány.

V celém pořadu Téma dne se také dozvíte, na čem závisí příděly elektřiny a jak se systém v budoucnu promění či jak jednání o další pomoci Ukrajině ovlivnil incident v Polsku nebo jak vnímají západní pomoc samotní ukrajinští obyvatelé a jaké jsou jejich současné potřeby. Provází Šárka Fenyková.

autoři: Šárka Fenyková , mwal
Spustit audio

Související

Více o tématu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.