Libor Dvořák: Omezování internetu v Rusku
Kolem 15 tisíc lidí přišlo v neděli na Sacharovovu třídu v Moskvě, aby tu protestovali proti možnému odpojení ruského internetu od celosvětové sítě.
Po čtvrtečním prvním čtení návrhů zákonů o trestech za šíření fake news a za internetové údajné hanobení státu a jeho představitelů se tak Rusko blíží stavu obnovení cenzury.
Putin má obavy z nepokojů, proto chce svůj vlastní internet, píše Bloomberg
Když loni v říjnu vypukly na ruské straně Kavkazu protivládní protesty, úřady vůbec poprvé vypnuly v celé oblasti datovou službu v mobilních telefonech. Desetitisíce tamějších muslimů se skoro dva týdny nedostaly na sociální sítě a nemohly sdílet videonahrávky.
Pořadatelé akce mítink označili za největší podobnou protestní akci v Rusku za posledních sedm let. Ta totiž uběhla od mohutných demonstrací na přelomu let 2011-2012, kdy lidé protestovali proti volebním podvodům strany moci Jednotné Rusko a poté proti nástupu Vladimira Putina už do třetího prezidentského období.
Výsledek byl tenkrát jasný: jakmile se Vladimir Vladimirovič potřetí pevně usadil v prezidentském křesle, hned utáhl šrouby. Což je stav, který nejenže od té doby trvá, ale který se po nových zákonech z poslední doby, ať už přijatých nebo teprve projednávaných, dále prohlubuje.
Co přesně státní moc připravuje? Přinejmenším faktickou možnost úplného odpojení ruského internetu v případě, že by byla vážně ohrožena kybernetická bezpečnost státu. Vysocí ruští státní úředníci, kteří stojí za podobnými útoky z Ruska do světa, jistě vědí, o čem je řeč.
Horší než v Somálsku
Stejně tak by bylo možné zablokovat i světové sociální sítě. Celá legrace bude stát 20 miliard rublů, tedy asi 7 miliard korun. Podle některých propočtů bude však v případě odpojení národní sítě od té světové ruská ekonomika ztrácet stejnou částku za jeden jediný den! To ale pro novodobé cenzory zřejmě není argument.
Ucho: Ruský internet není žádná pohádka. Vláda ho bude moct brzy odstřihnout od zbytku světa
Původně se to mělo jmenovat roztomile Čeburaška. Po této pohádkové postavičce z 60. let pojmenoval před několika lety senátor Maxim Kavdžaradze svůj plán na ruský národní internet, který by byl odříznutý od zbytku světové sítě. Megalomanský plán se sice nikdy nerealizoval, ale hlavně proto, že se ho podařilo vyřešit jinými způsoby.
Zatímco zákon o blokaci internetu půjde brzy ve Státní dumě do druhého čtení, minulý čtvrtek už byly schváleny další dva zákony, jejichž smyslem je jednoduše zacpat občanstvu hubu: zákony o trestech za šíření fake news a za urážku státu a jeho představitelů na internetu.
Možné pokuty za podobné přečiny se postupně zvedly z plánovaných 3-5 tisíc rublů na až půldruhého milionu. A to už je částka, která by průměrného Rusa jednoduše zruinovala. No a v takové situaci si každý nebo skoro každý dobře rozmyslí, zda a jak bude stát a jeho představitele na síti kritizovat.
Zajímavé je, že na klasická média jako je tisk a rozhlasové či televizní stanice se nová úprava nevztahuje – režimu je patrně jasné, že zejména od státních za léta důkladně zpohlavkovaných médií žádné podobné nebezpečí nehrozí.
Sečteno a podtrženo: cenzura ještě v Sovětském svazu byla zákonem z 12. června 1990 zcela zrušena. Dnes mají skeptici pocit, že při kombinaci zákonů o blokaci internetu a o drakonických trestech za údajné urážky majestátu cenzuru ani není třeba obnovovat – de facto těmito nejnovějšími parlamentními právními vynálezy obnovena tak jako tak bude.
Optimisté ale mají ve věci také jasno, když tvrdí: Je to horší než v Somálsku, ale lepší než v Sovětském svazu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
