Putin má obavy z nepokojů, proto chce svůj vlastní internet, píše Bloomberg
Když loni v říjnu vypukly na ruské straně Kavkazu protivládní protesty, úřady vůbec poprvé vypnuly v celé oblasti datovou službu v mobilních telefonech. Desetitisíce tamějších muslimů se skoro dva týdny nedostaly na sociální sítě a nemohly sdílet videonahrávky.
Na rozdíl od Číny však Rusko ještě nemá žádný jednoduchý nástroj, jak omezovat informace, poznamenává agentura Bloomberg.
Alexandr Mitrofanov: Kreml se chystá na válku a trestá nespokojenost lidí s režimem
„Pentagon začal rozpracovávat novou strategii války proti Ruské federaci. Podstata operace spočívá v aktivním využití protestního a destabilizačního potenciálu páté kolony.
Jak dodává, brzy se to zřejmě změní. Ruští zákonodárci navrhují s podporou prezidenta Vladimira Putina zákon, jemuž se přezdívá „suverénní internet“. Předpokládá vznik jediného kontrolního střediska, odkud by úřady mohly v případě potřeby zastavit tok informací v rámci celého ruského kyberprostoru.
Putin tvrdí, že jde o obrannou reakci na novou kybernetickou strategii vlády amerického prezidenta Donalda Trumpa, která umožňuje podnikat proti Rusku a dalším vybraným nepřátelům agresivní kroky. Podle bezpečnostních expertů jsou však hlavním důvodem Moskvy obavy z politických nepokojů.
Autonomní Runet
Ruský investigativní novinář Andrej Soldatov upozorňuje, že nejde o zahraniční hrozby ani o potřebu blokovat Facebook nebo Google, protože to může Kreml legálně dělat už teď. Podle něj chce Moskva mít možnost zastavit určitý druh internetového obsahu v době občanských bouří.
Alexandr Mitrofanov: Kreml ve snaze uklidnit společnost zkouší osmdesát let staré metody
Země podle 45 procent respondentů v průzkumu ruské agentury Levada Centr nejde správným směrem. Vladimiru Putinovi v průzkumu agentury VCIOM důvěřuje jen 32,8 procenta dotázaných.
Bloomberg k tomu podotýká, že v posledních čtyřech měsících sice napětí na jižních hranicích Ruska trochu polevilo, ale přesto se projevy nespokojenosti s vládou dál objevují po celé zemi. Oblíbenost Putina od jeho znovuzvolení loni v březnu klesla na rekordní minimum a stouply spotřebitelské ceny.
Spoluautorem navrženého zákona je veterán KGB Andrej Lugovoj, jehož vydání požaduje od roku 2006 Velká Británie kvůli vraždě bývalého ruského špiona Alexandra Litviněnka. Nová legislativa je v podstatě směsicí zákonů, z nichž některé se připravují už celé roky. Podle Putina má zajistit, aby Runet, jak se domácí ruský internet nazývá, fungoval dál i v případě, že se Američané pokusí Rusko digitálně izolovat.
Putin vyjádřil pochybnost, že by Spojené státy jeho zemi od internetu skutečně odstřihly, protože by je to prý „nesmírně poškodilo“. Jak ale uvedl, nebezpečí je natolik reálné, že se Rusko připravit musí.
Čínská cesta
Prvním krokem k internetové nezávislosti bude zapojení monitorovacích zařízení do telekomunikačních uzlů, kterými je ruský on-line prostor propojený s tím globálním. Pak budou mít regulátoři možnost analyzovat objem dat i druh informací v reálném čase a selektivně blokovat nebo přesměrovat určité toky, včetně Facebooku nebo videonahrávek na YouTube.
Ruská mládež volá po liberální demokracii, zůstává ale věrná Putinovi
Kvůli zvyšujícímu se propojení světa prostřednictvím internetu se mění hodnotová měřítka mládeže. A je tomu tak i u mladých Rusů.
Podle poslance Lugovoje budou mít úřady také přehled o tom, kdo vlastní různé komunikační sítě, jak se využívají a jaké informace na nich proudí. Poskytovatelé internetu nicméně proti zákonu protestují a poukazují i na vysoké náklady, které jim přinese. Největší průmyslová lobbistická skupina také varovala, že jeho uvádění do praxe a testování bude mít za následek rozsáhlé výpadky internetu, které mohou podnikům způsobit ztráty ve výši desítek miliard rublů.
Ruská cenzura prohrává bitvu s messengerem Telegram
Na základě rozhodnutí soudu začal ruský federální úřad pro kontrolu médií Roskomnadzor tento týden na území Ruska blokovat službu Telegram, jeden z nejúspěšnějších světových internetových messengerů. Jejím zakladatelem a vlastníkem je ruský podnikatel Pavel Durov.
Podle odborníků Moskva kráčí čínskou cestou – nebude muset vypínat celý internet, aby umlčela politické protesty, a bude jen filtrovat informace. Jeden nejmenovaný ruský představitel zdůraznil, že nový zákon zároveň umožní úřadům sledovat a narušovat provoz aplikací, jež jsou v Rusku považovány za nezákonné. Takové používá až 30 milionů Rusů. Nejpopulárnější je Telegram, který se svým bratrem založil podnikatel Pavel Durov, dnes žijící v Dubaji.
Loňská snaha Moskvy přinutit Durova, aby jí předal šifrovací klíče, skončila protesty a posměchem. Úřady se pokusily provoz Telegramu zablokovat, ale místo toho jejich technický zásah způsobil potíže stovkám jiných systémů, včetně stránek bank, obchodů nebo prodejců letenek.
Rusko už teď na internetu cenzuruje řadu témat pod záminkou boje proti „extremismu“. Blokuje i zahraniční firmy, jako například provozovatele profesní sociální sítě LinkedIn. Na černé listině je na 80 tisíc webových stránek, upozorňuje moskevská aktivistická skupina Roskomsvoboda, která proti restrikcím bojuje.
Podle jejího zakladatele Artema Kozljuka zvýší kontrola ruských úřadů nad internetem pravděpodobnost, že nějaký nešikovný činitel omylem naruší jeho hladký chod nejen v Rusku, ale po celém světě, cituje Kozljuka agentura Bloomberg.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
