Libor Dvořák: Mírová dohoda a Zelenskyj v USA
Jednání o mírovém řešení konfliktu na Ukrajině se blíží k závěru. Potvrdili to americký prezident Donald Trump a jeho ukrajinský protějšek Volodymyr Zelenskyj na společné tiskové konferenci po jednání ve floridském letovisku Palm Beach. Podle Trumpa byla schůzka „znamenitá“ a nastal „velký posun“. Zelenskyj uvedl, že je dohodnuto už přes 90 procent budoucího mírového plánu.
Americký prezident byl jako vždy při hodnocení výsledků podobných schůzek přímo bombastický – bez ohledu na to, čeho bylo při té dané příležitosti reálně dosaženo.
Čtěte také
Naštěstí už nemluví o jednodenních termínech ukončení války a omezuje se výhradně na výrazy typu „brzké finále“. Zkusme si přiblížit světlejší i stinné stránky právě, či spíše dlouho probíhajícího procesu.
Po posledních jednáních je určitě důležité, že vyřešena je alespoň jedna ze dvou klíčových sporných položek nejnověji dvacetibodového mírového plánu, za jehož poslední redakcí stojí Ukrajina. Jedná se o konkrétní nárys bezpečnostních záruk pro Ukrajinu, které v tuto chvíli alespoň na papíře připomínají článek 5 Washingtonské smlouvy.
Telefonáty Trumpa s Putinem
Jasně bylo řečeno i to, že za praktickým naplněním těchto záruk bude plně stát Evropa s blíže neurčenou americkou podporou. To mimo jiné znamená plnohodnotné zapojení starého kontinentu: až doposud se totiž proces často až příliš podobal rusko-americkým rozhovorům s trpně přihlížející Ukrajinou a pátým kolem u vozu jménem Evropská unie.
Čtěte také
Pozitivní je jistě i dočasné zastavení palby kolem Záporožské jaderné elektrárny – alespoň na dobu nezbytných oprav elektrického vedení.
Vše další je přinejmenším v mlhách. Největším kamenem úrazu je v tuto chvíli ruský nesouhlas se zmrazením bojů na současné frontové linii a trvající nárok Moskvy přinejmenším na celý Donbas – přestože ten vojensky dobyt nebyl.
S tím Ukrajina nemůže souhlasit, protože by kupříkladu okamžitě přišla o svá po léta budovaná obranná opevnění v oblasti a ocitla by se tak v těsně předválečné situaci Československa po mnichovském diktátu.
Dalším nedobrým signálem jsou de facto pravidelné dlouhé telefonáty Putin–Trump před každými rozhovory USA–Ukrajina – jako by ruský prezident strejdovi Donaldovi vždy připomínal, jak se má při jednání chovat. A mohli bychom vypočítávat dál a dál.
Útěchou nám tedy budiž to, že pokud jedna, či druhá strana nedosáhne rezolutního vojenského vítězství, trvá cesta k míru často i léta. Obyvatelé Koreje, Vietnamu, bývalé Jugoslávie či Blízkého východu by mohli vyprávět.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
