Libor Dvořák: Jazykový zákon na Ukrajině
Ukrajinská Nejvyšší rada, tedy jednokomorový parlament republiky, ve čtvrtek přijala zákon o ukrajinštině jakožto jediném státním jazyce.
Tato právní norma ukládá každému občanovi země ukrajinský jazyk ovládat a omezuje užívání některých dalších jazyků včetně ruštiny. Pro zákon hlasovalo 278 poslanců z celkových 450, proti jen 38.
Ondřej Soukup: Usmíří prezident Zelenskyj Ukrajinu s Ruskem?
Televizní komik Volodymyr Zelenskyj vstoupí do úřadu ukrajinského prezidenta až za měsíc, ale už teď desítky komentátorů uvažují, jaký bude jeho vztah ke Kremlu. Spekuluje se o tom, jestli je dost zkušený, aby mohl jednat s Vladimirem Putinem mezi čtyřma očima nebo jestli na něj nemohou ruské tajné služby něco vědět.
Ruština na Ukrajině je téma velmi choulostivé, navíc ožívající vždy, když o něco velmi podstatného jde. Proto jsme o vztahu ruštiny a ukrajinštiny slýchali jak po „oranžové revoluci“ z roku 2004, tak po Euromajdanu z přelomu let 2013 a 2014, a zákon o ukrajinštině, přicházející teď, spatřil světlo světa v okamžiku, kdy došlo k velice dramatické změně na postu hlavy státu.
Asi největší problém je v tom, že zhruba třetina z více než 40 milionů obyvatel Ukrajiny mluví rusky, a ti nový zákon tudíž mohou považovat za normu diskriminační, což se při předchozích pokusech tohoto typu už nejednou stalo.
Co tedy zákon předpokládá? Ukrajinštinu podle něj musejí bezpečně ovládat politici všech úrovní, poslanci, soudci, prokurátoři, úředníci ukrajinské národní banky, armádní i policejní důstojníci, pedagogové i třeba zaměstnanci státních a komunálních zdravotnických zařízení.
Ukrajinština jako jediný státní jazyk
Libor Dvořák: Nový ukrajinský prezident Zelenskyj. Co všechno je v jeho silách?
Co se zdálo na počátku roku být jenom nesplnitelným snem známého a populárního ukrajinského televizního komika, stalo se v nedělním druhém kole ukrajinských prezidentských voleb skutečností.
Do budoucna to bude povinný jazyk veřejné sféry, která podle příslušné právní normy zahrnuje oblast vzdělání a vědy, kultury, rozhlasového televizního vysílání, tištěných médií, knižní trh, služby, telekomunikace atd.
Asi by stálo za to připomenout si, jak jazykový problém, figurující v nejnovějších dějinách země už od okamžiku získání nezávislosti v roce 1991, fungoval v právě skončené prezidentské kampani.
Dosluhující ukrajinský prezident Porošenko šel do voleb s heslem Víra, jazyk, armáda a veřejně podporoval veškeré iniciativy, směřující k rozšíření sféry působnosti ukrajinského jazyka. Je to pochopitelné a prezident už slíbil, že zákon podepíše.
Josef Mlejnek jr.: Zelenskyj jako výraz bolestí Ukrajiny
Vítěze prvního kola ukrajinských prezidentských voleb Volodymyra Zelenského určitě není dobré vnímat jenom jako nějakého směšného baviče, jemuž nasypali hlasy voliči na hranici svéprávnosti.
Mnohem zajímavější je ale v tomto ohledu postoj Volodymyra, či spíše Vladimira Zelenského. Ruština je pro něj totiž rodným jazykem – a právě proto se mu v prezidentských volbách dostalo velké podpory ruskojazyčných východních oblastí země.
Přesto ve svém prohlášení k tomuto zákonu uvádí, že myšlenku ukrajinštiny jako jediného státního jazyka v zemi podporuje. Zároveň ale konstatuje, že stát musí v tomto případě kráčet cestou stimulů a pozitivních příkladů, a ne zákazů a trestů.
„Dnes je těžké předvídat důsledky přijetí tohoto zákona, tím spíš, že jeho text je zatím nedostupný. Jakmile se ujmu prezidentské funkce, provedeme důkladnou analýzu tohoto zákona, abychom se přesvědčili, že respektuje veškerá ústavní práva o osobní zájmy všech ukrajinských občanů,“ říká nový ukrajinský prezident.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
