Josef Mlejnek jr.: Zelenskyj jako výraz bolestí Ukrajiny
Vítěze prvního kola ukrajinských prezidentských voleb Volodymyra Zelenského určitě není dobré vnímat jenom jako nějakého směšného baviče, jemuž nasypali hlasy voliči na hranici svéprávnosti.
Každopádně dokládá, že ukrajinská realita je daleko pestřejší, než se zde soudí, a že nálepky jako „prozápadní“ a „proruský“ jsou často jen zavádějící klišé.
Libor Dvořák: Tymošenková jako oběť vlastního odvážného experimentu
Na Ukrajině i ve světě se po prvním kole ukrajinských prezidentských voleb v centru pozornosti ocitl jeho dosti senzační vítěz, komik Volodymyr Zelenskyj.
Profesionální komici nebo baviči zažívají v poslední době v politice konjunkturu. V Itálii zabodoval komik Beppe Grillo, zakladatel Hnutí pěti hvězd, jež loni vyhrálo parlamentní volby a společně s Ligou Severu vytvořilo vládu.
Nekorunovaným králem politických komiků je pak nesporně Donald Trump, který býval dávno před prezidentskými volbami častým hostem různých zábavních pořadů a provozoval i vlastní úspěšnou televizní reality show, kde skupina lidí soutěžila o práci v Trumpově společnosti.
Zelenskému však k úspěchu v prvním kole kromě hereckého talentu a (přinejmenším mediální) podpory oligarchy Ihora Kolomojského, v jehož televizi 1+1 vystupuje, pomohly minimálně tři další věci, bez nichž by asi skončil v poli poražených.
Marketingový produkt Zelenskyj
Ondřej Soukup: Ukrajinské volby a poloprázdná sklenice
V Rusku, Bělorusku nebo třeba Kazachstánu by takové volby, které na Ukrajině proběhly, byly nepředstavitelné. Žádný místní Zelenskyj by se k volbám ani nedokázal zaregistrovat. Zatímco na Ukrajině televizní komik se s vysokou mírou pravděpodobnosti prezidentem může stát. Málokdo to vnímá jako katastrofu. Volodymyr Zelenskyj svou kandidaturu oznámil na Silvestra. Proslavil se rolí v televizním seriálu Služebník lidu, kde hraje učitele, který se náhodou stane prezidentem.
První je obrovská deziluze, jež panuje v zemi stižené válkou s Ruskem, korupcí i mizernou hospodářskou situací, která vyvolává rovněž demografickou katastrofu, poněvadž miliony Ukrajinců nyní působí jako gastarbeiteři v zahraničí. Ledacos se sice trochu zlepšilo, nicméně lidé očekávali víc. A pokud se nedočkali, chovají se dle rčení: „Tonoucí se i stébla chytá.“
Druhý faktor představuje věk. Zelenskému je 41 let, a není divu, že má sympatie hlavně u mladších ročníků. Prezident Porošenko je sice jen o 12 roků starší, jde ale o zkušeného politického matadora, schopného pružně navazovat spojenectví na všechny strany, leč zároveň už docela, lidově řečeno, „otřískaného“ nebo „profláknutého“ a spojeného i s korupčními aférami.
Libor Dvořák: Ukrajinské volby prezidenta – impozantní výsledek Zelenského
Ústřední volební komise dál zpracovává výsledky včerejšího prvního kola prezidentských voleb na Ukrajině.
Pro řadu Ukrajinců zkrátka představuje nevolitelnou figuru, z čehož ale může těžit politický zelenáč a do značné míry pouze marketingový produkt Zelenskyj.
Třetím faktorem Zelenského úspěchu je ruština. Pochází z města Kryvyj Rih, tedy z dosti ruskojazyčné oblasti. Mluví rusky. Nicméně, v rozporu se zdejšími představami, rusofonní Ukrajinci zpravidla nejsou Rusové a mnozí z nich ani rusofilové či putinofilové. Vadí jim ale, když je stát nutí užívat ukrajinštinu, sice oficiální státní jazyk, nikoliv však jejich mateřský nebo jimi užívaný v běžném životě.
Právě takoví lidé spatřují v Zelenském svého reprezentanta, zvláště pokud Porošenko vsadil na nacionalistickou notu. I proto Zelenskyj, který je jinak pro členství Ukrajiny v NATO a Evropské unii, dosahoval nejlepších výsledků spíše ve východních a jižních, tedy hodně rusofonních částech země.
Bez ohledu na výsledek druhého kola tak Volodymyr Zelenskyj přímo i nepřímo svědčí o bolestech současné Ukrajiny. Nezačnou-li se řešit, vyhřeznou v příštích volbách na povrch s ještě větší palčivostí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.