Libor Dvořák: Jaké šance má prezidentský kandidát Naděždin
O minulém víkendu vyrostly v řadě nejen ruských, ale i zahraničních měst dlouhé fronty. Jejich smysl byl jasný: Zasadit se svým podpisem na vystavených arších za kandidaturu ruského politika Borise Naděždina v březnových ruských prezidentských volbách.
Bývalý poslanec Státní dumy, 60letý Boris Naděždin, kandiduje za neparlamentní stranu Občanská iniciativa a svůj záměr ucházet se o post prvního muže Ruska oznámil už loni v říjnu. Ústřední volební komise mu to povolila s tím, že do 25. ledna musí shromáždit nejméně 100 tisíc hlasů. V daném termínu uprostřed týdne už jich podle některých odhadů měl 150 tisíc.
Čtěte také
Kdo ale je Boris Naděždin, jehož jméno vychází ze slova i ženského jména Naděžda, což znamená „naděje“. Jak se zdá, touto nadějí v souboji s Putinem pro lecjakého Rusa se opravdu stal, i když porazit současného ruského prezidenta v předem nerovném souboji je rovnou nemožné.
Naděždin koncem 90. let působil jako poradce později zavražděného Borise Němcova, a pak se ve stejné funkci objevil po boku expremiéra a současného prvního náměstka šéfa Putinovy prezidentské kanceláře Sergeje Kirijenka. Do Státní dumy se svého času dostal jako poslanec za někdejší Svaz pravicových sil, ale udržel se tam jen jedno volební období.
Dnes na ruské politické scéně figuruje jako politický expert a státní televize ho rády využívají v různých debatách jako otloukánka, reprezentujícího nevládní politické proudy.
Čtěte také
Už tato charakteristika ukazuje, že Naděždin se dlouhodobě pohybuje na křehkém pomezí mezi oficiální mocí a umírněnou opozicí. Právě proto ho skuteční odpůrci režimu považovali jen za hračku v rukou Kremlu a vyloženě nastrčeného Putinova „protikandidáta“ bez jakékoli šance.
Pak si ovšem opozice uvědomila, že tak tomu jistě není: Naděždin je jediným prezidentským kandidátem, který odsoudil válku na Ukrajině, i když jí společné se státní mocí označuje jako „speciální vojenskou operaci“.
Žádné šance
Čtěte také
Putinovo rozhodnutí jít do tohoto konfliktu nazval „fatální chybou“ a obvinil ruského prezidenta, že zemi „vede do katastrofy“. Tento měsíc se také ukázal na protestním shromáždění žen mobilizovaných vojáků. Za to vše opozice nakonec své původní hodnocení tohoto muže opustila a vybídla Rusy, ať mu své hlasy odevzdají.
A jaké šance má tento čerstvý posel naděje? Žádné. Ze všeho nejspíš to dopadne jako v případě novinářky Jekatěriny Duncevové, která se rovněž pokusila kandidovat jako nezávislá – Naděždin k volbám pro nějaké formální nedostatky jeho kandidatury nebude připuštěn.
Rusko by se jiného prezidenta než Putina mohlo dočkat jen ve dvou případech: že by válku prohrál, čehož se do jara jistě nedočkáme, anebo že by z vůle nejvyšší tento svět opustil.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
