Levice v Německu
Německá levice, tedy Die Linke, pánů Gysiho a Lafontaina začíná mít strach před blížícím se volebním rokem 2009, neboť tento rok je i velkým výročím: uplyne šedesát let od založení Německé spolkové republiky a Německé demokratické republiky, což byl krycí název pro totalitní systém sovětského satelitu v rozděleném Německu, který vznikl z ruské okupační zóny.
Německá spolková republika se zase zrodila z okupačních zón americké, anglické, kanadské a holandské. V roce 2009 se navíc bude zároveň v celém Německu slavit dvacáté výročí od pádu Berlínské zdi a bude se připomínat neslavná minulost a smrt mnohých, kteří se snažili dostat na svobodu a při pokosu o překročení zdi přišli o život. Pro mladší připomeňme, že nešlo jen o zeď, ale o dvě zdi s ostnatým drátem, samostříly a mezi tím bylo ještě minové pole.
Pan Lafontaine vyjádřil obavy, že právě těchto výročí využijí političtí protivníci proti levici a budou jí připomínat komunistickou minulost, tedy členství některých spolustraníků v SED a hlavně jejich spolupráci s bývalou státní tajnou policií Stasi.
Německému zpravodajskému časopisu Der Spiegel se dostala do rukou strategická zpráva předsednictva této strany, která nabádá organizace, aby se připravily k odražení útoků, které při této příležitosti budou proti této straně vedeny. Přesto ale v těchto papírech stojí, že strana bude usilovat o výsledek 10 + , což znamená o deset procent či více hlasů ve volbách do Bundestagu, tedy německého spolkového parlamentu.
Problém této strany je samozřejmě i v heterogenním potenciálu voličů, který se odráží i přímo ve složení straníků. Ukazuje na to i věta, která v těchto dispozicích stojí: "Pro politické, náboženské, kulturní a regionální odlišnosti a boje, pro personální animozity a pokusy využívat volební kampaň k osobní exhibici není v této volební kampani žádné místo." Úroveň a vztahy v jednotlivých organizacích, stojí tam dále, "neodpovídají zvýšené akceptaci naší strany ve společnosti." Die Linke dle analytiků sází v budoucnosti hlavně na spolupráci se sociální demokracií na zemské úrovni. V Sársku, odkud pochází právě Lafontaine, a Thüringenu už čistě početně se zdá, že nejde o žádnou teoretickou úvahu, tam tato konstelace má velkou šanci na úspěch, i když samozřejmě s novým šéfem sociálních demokratů Franzem Münteferingem, to bude mít levice těžší, protože ten bude pokračovat spíše ve středové politice Gerharda Schrödera a rovněž bude nadále prosazovat jeho nezbytné reformy. Der Spiegel měl dokonce na titulní stránce minulý týden slogan: Schröders Combeback, Schröderův návrat s podtitulem: Vpřed směrem dozadu, přeloženo do srozumitelného jazyka to znamená, odklon od levicové politiky předchůdce Becka.
Oscar Lafontaine chce jít do voleb s heslem o sociální rovnosti, proti tomu - lze s velkou pravděpodobností očekávat - vytáhne sociální demokracie staré Schröderovo heslo o rovnosti příležitostí pro každého.
Rétorika levice a jejího předsedy je založená výhradně na ekonomických polopravdách, podvodných závěrech a bláznivých nápadech, napsal Der Spiegel. Této populistické kombinaci mohou uvěřit jen sociálně nejnižší vrstvy, kterých ale za současné ekonomické situace přibývá.
Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.