Leona Šmelcová: V Brazílii sílí korupce, obvinění čelí i prezidentův syn

15. listopad 2020

Brazilská dvoustovka je zajímavá bankovka. Nezdobí ji tvář žádného politika, dobrodruha nebo panovníka. Muže ani ženy. Je na ní vlk hřivnatý, dlouhonohá šelma, která obývá velkou část Jižní Ameriky.

Do oběhu se bankovka dostala teprve loni. A prezident Jair Bolsonaro si za to vysloužil kritiku. Oběživo s hodnotou v přepočtu něco přes 820 korun se stalo nejvyšším platidlem v zemi. Mnozí varovali, že bankovka poslouží akorát ke korupci a že Brazilcům stačí stovka.

Čtěte také

Bolsonaro se ale před necelými třemi lety dostal k moci i díky tvrdé protikorupční rétorice. Slíbil, že zemi vyčistí a zbaví mnohaleté korupční zátěže. Nevinnost dvoustovky měla být ochráněna.

Jenže se tak úplně nestalo. Nejprve pandemií zdecimovanou Brazílií otřásl skandál místopředsedy senátu Chica Rodriguese, u kterého policie objevila v přepočtu asi 120 tisíc korun. Peníze měly posloužit na protikoronavirová opatření v severobrazilském státě Roraima.

Trapnou situaci popsali policisté, které senátor při domovní prohlídce požádal, jestli by si mohl odskočit. Když vyrazil, policisté ze speciálních jednotek viděli, že se mu kalhoty v oblasti hýždí podivně boulí do obdélníkového tvaru. Chtě nechtě museli přistoupit k osobní prohlídce – jejich slovy nepříjemné pro všechny zúčastněné –, při které objevili svazek bankovek s elegantní šelmou v senátorových trenkách, i mezi půlkami.

Peníze v šuplících i v trenkách

A sotva před týdnem žalobci obvinili i Bolsonarova syna Flávia, také senátora, že si praním špinavých peněz přišel na stovky tisíc dolarů. Zatímco Rodriguese prezident okamžitě sesadil a distancoval se od něj, u syna zprávu přešel mlčením. Oba případy paradoxně nastaly nedlouho poté, co slavnostně ukončil proslulou protikorupční operaci Lava Jato (Myčka) se slovy, že v „brazilské politice už žádná korupce není“.

Čtěte také

Korupce je ale mnohaletý palčivý problém země. Ostatně za mřížemi kvůli ní skončil i někdejší prezident Lula da Silva, a to v rámci zmíněné operace Lava Jato, která v minulých letech dohnala před spravedlnost desítky lidí a stala se vzorem pro další protikorupční operace napříč kontinentem. Transparency International tento podzim vydala zprávu, ve které naopak upozorňuje na zhoršení situace v boji s korupcí v Brazílii. Zmiňuje například nařízení nejvyššího soudu, které prakticky paralyzovalo tamní systém postupující proti praní špinavých peněz, nebo oslabování protikorupčního právního rámce brazilským Národním kongresem. A zachytila i podezřelé tlaky z prezidentského paláce, které se týkají personálních změn v protikorupčních institucích.

Úplatkářství nyní bují i kvůli pandemii koronaviru. Tamní žalobci věří, že v zemi skončilo v šuplících, případně i v trenkách, až 400 milionů reálů, tedy více než 1,6 miliardy korun. „Pandemie umožnila vládám utratit značné zdroje velmi rychle, zatímco vnitřní kontroly byly uvolněné kvůli krizovému stavu,“ uvedl pro Reuters Guilherme France z Transparency International. Podobné zkušenosti hlásí ale i Bolívie, Ekvádor, Kolumbie nebo Peru.

Bolsonaro se přesto v Brazílii těší mimořádné podpoře, nejvyšší od nástupu do úřadu. Ovšem i zde je možné hledat odpověď v šustění bankovek. Bolsonarova vláda na jaře zavedla pravidelný pohotovostní příspěvek pro lidi v nouzi, který je pro mnohé Brazilce z nejchudších oblastí vyšší než jejich příjmy před pandemií. Otázka je, co nastane, pokud štědré dávky přestane vyplácet.

Autorka je publicistka

Spustit audio