Leona Šmelcová: Rok 2020 – koronavirus odhalil slabiny Latinské Ameriky
Mnoho oslavných ód na loňský rok ve světě zřejmě nevznikne. A to ani v Latinské Americe.
Kupříkladu v Argentině se někdejší prezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové ještě na konci roku 2019 povedl mimořádný kousek.
Čtěte také
Navzdory hrozbě vězení kvůli korupci a zneužívání moci v době, kdy vládla Argentincům, tedy v letech 2007 až 2015, se jí podařilo vrátit se do nejvyšší politiky. Poté co prezidentské volby vyhrál její kandidát a jmenovec Alberto Fernández, získala úřad viceprezidentky. Tato facka institucím, které bojují s korupcí, se stala předzvěstí loňského roku v celém regionu. Nejenže se oblast znovu stáčí doleva, ale sílí už tak mocná politická korupce.
A to především v Brazílii, kde prezident Jair Bolsonaro zkraje podzimu ukončil dlouhodobé korupční vyšetřování, v jehož osidlech uvázli i někteří bývalí brazilští prezidenti. Podle Bolsonara se však v Brazílii podařilo „politickou korupci vymýtit“. Speciální vyšetřování tak už prý není potřeba. Přitom neuplyne pomalu ani měsíc, aby se neobjevilo podezření z korupce proti jeho blízkým spolupracovníkům nebo vlastní rodině.
Návrat na úroveň před patnácti lety
Čtěte také
Guatemalci svou Mezinárodní komisi proti beztrestnosti rovnou zrušili a Honduras navzdory plánům ji raději ani nevytvořil. Korupční skandály vyústily v odvolání prezidenta i v Peru. Kongres odvolal Martína Vizcarru kvůli údajným starým úplatkářským kauzám. Protesty proti jeho nástupci ale byly tak velké, že ve funkci vydržel sotva týden a v Peru se tak během deseti dnů vystřídaly tři hlavy státu.
O něčem takovém, jako je výměna prezidenta, si ovšem může nechat zdát například Venezuela. Nedávné parlamentní volby, či spíše fraška, v níž do boje o Národní shromáždění vstoupila pouze partaj lídra Nicoláse Madura a jím vybraná rádoby opozice, ziskem poslední státní instituce jen upevnila pozici režimu v někdejší ropné velmoci.
Čtěte také
Bolívie se prezidenta, který roky nechtěl opustit nejvyšší úřad, zbavila na konci roku 2019 po mohutných protestech. Vloni se však Evo Morales slavně vrátil z exilu. Nikoli coby prezident – na tento post vybral svého mnohaletého pobočníka –, ale jako lídr vítězné strany, levicového hnutí MAS, které ovládlo parlamentní volby. Bolívie tak jen potvrdila trend několika posledních let, kdy se do čela latinskoamerických zemí vracejí levicové vlády.
Rok 2020 si ale mnozí – ostatně v celém světě – budou ještě dlouho spojovat především s koronavirem. Nákazou, která si v Latinské Americe vybírá obrovskou daň. Zatímco nástup byl na druhé straně Atlantiku pozvolnější, následný úder, který infekce oblasti uštědřila, byl o to ničivější. První případ covidu zaznamenaly brazilské úřady 26. února, jednalo se o jednašedesátiletého muže, který se vrátil z Itálie.
Od toho momentu řada latinskoamerických vlád začala zavádět ochranná opatření, ale stačily přesně čtyři měsíce, aby region podle statistik agentury Reuters předčil všechny ostatní kontinenty a stal se nejpostiženější oblastí světa, co se týče potvrzených případů nákazy. Jihoameričané si neoddechli ani během uvolněnějšího července a srpna, které jsme zažili a podcenili my v Evropě. Tamní první vlna vrcholila na podzim a rovnou vplouvala do druhé. Koronavirus oblast tvrdě zasáhl.
Čtěte také
Definitivní čísla zatím nejsou k dispozici, ale podle předpokladů měl do začátku letošního roku narůst počet těch nejchudších na 231 milionů. Region se tak vrátil na úroveň před patnácti lety, popsal vědecký časopis Lancet.
Nákaza plně odhalila jednu z hlavních slabin Latinské Ameriky vedle zmíněné korupce a politické nestability. Tou je zejména nerovnost v příjmech a velký podíl pracujících v šedé ekonomice. V oblasti se přes 50 procent lidí živí bez smlouvy, v Peru jde až o 70 procent. Tito lidé mají jen minimální přístup k sociálním a zdravotním službám. Jakákoli podpora během karantény nebo dlouhodobého pracovního výpadku je pro mnohé naprosto nereálná.
Podobně jako v ostatních částech světa i v Latinské Americe bude mít infekce dopad na ekonomiku. Světová banka předpokládá osmiprocentní propad HDP v regionu, na začátku loňského roku se přitom předpokládal naopak dvouprocentní růst.
Mezinárodní organizace UNICEF také upozornila na hluboký propad ve vzdělávání. Dlouhé měsíce života s pandemií se podle jejích dat podepisují na zhruba 137 milionech latinskoamerických dětí a studentů. V řadě zemí jsou od jara uzavřené školy, děti tak ještě více ztrácejí v soutěži s okolním světem. Latinská Amerika, která už tak dlouhodobě klopýtá za vyspělými zeměmi, tím zkrátka znovu ztrácí.
Autorka je publicistka
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
