Leona Šmelcová: Nový prezident Bolívie nastupuje

Prezidentské klání vyhrál socialista Luis Arce, a to s přehledem hned v prvním kole. Obavy z podvodů, násilných střetů a odmítání výsledků – tedy reálie, které provázely loňské volby, kdy se napočtvrté pokusil kandidovat Evo Morales – se nenaplnily. Arce, který za pár dní převezme nejvyšší úřad v zemi, tak vyhrál první boj, nyní ho ale čekají další. A nebude jich málo.

Čtěte také

Daniel Veselý: V Bolívii vládne pravicová diktatura, která se k moci dostala pučem

Sedmapadesátiletý ekonom s univerzitními diplomy z Bolívie a Velké Británie si umí spočítat, že zdědil zemi ve velmi špatném stavu. Mezinárodní měnový fond předpokládá, že tamní ekonomika letos klesne až o osm procent.

Pandemie koronaviru si v kraji pod Andami také vybrala vysokou daň – z toho mnozí viní prozatímní vládu prezidentky Jeanine Aňézové a její špatné rozhodování v klíčových okamžicích. Spíše než řízení země se konzervativní senátorka věnovala stíhání politických protivníků, především z Moralesova Hnutí za socialismus, známého pod zkratkou MAS. Polarizace společnosti je enormní.

Moralesovo odcházení

Čtěte také

Thomas Kulidakis: Vítězí v Bolívii demokracie?

Arce, zasloužilý člen uskupení MAS, chybné kroky opozice samozřejmě vítal. Každý takový vyjasňoval profil hnutí, které jeho tvůrce svým zarytým odmítáním předat funkci někomu jinému loni odsoudil málem k zániku. Krizi vyřešila až armáda – Morales přitom utekl do Argentiny. Hnutí se v kampani od bývalého lídra odklonilo a Arce opakovaně prohlásil, že není Evo a že s ním v případě vítězství nepočítá ve vládě. Jeho výhra podle mnohých ukazuje, že partaj přerostla svého otce zakladatele. Jestli tomu tak opravdu bude, se uvidí.

Morales, který po čtrnácti letech u moci Bolivijce otrávil rostoucími autoritářskými tendencemi, korupčními skandály, a především neschopností odejít, ovšem za hranicemi nezpytuje tiše svědomí. „Získali jsme zpět naši demokracii,“ zněl jeden z jeho prvních tweetů.

Strůjce ekonomického zázraku

Arce je navíc Moralesův kandidát, kterého zbytek hnutí zprvu odmítal. Tah to byl ale dobrý. Rodák ze středostavovské rodiny z La Pazu nemá charisma jako Morales, první indiánský prezident s nejbarevnějšímu svetry na světě. Je to spíše nenápadný technokrat s brýlemi a kravatou, který mluví potichu a znatelně méně.

Mnozí si ho ale spojují s prosperitou minulých roků, byl totiž ministrem financí v úspěšných letech počátku tisíciletí, kdy miliony Bolivijců vybředly z chudoby a místní ekonomika rostla o 4,6 procenta ročně. Takzvanému architektovi bolivijského zázraku ale tehdy výrazně pomohla éra vysokých cen komodit a podpora Venezuely. Obojí nyní chybí, Arce chce přesto ekonomický zázrak zopakovat.

Ideově je pevně ukotvený už od mládí – to ale zrovna v jeho případě může být varující. „Od chvíle, kdy jsem ve čtrnácti letech přečetl Karla Marxe, mám jasnou ideologickou pozici, kterou jsem nezměnil a nezměním,“ řekl novinářům po svém zvolení.

Leona Šmelcová|foto:Petr Šmelc

Poklidné předání moci dodá Bolívii, která za svou dvousetletou historii zažila na sto devadesát revolucí a převratů a má za sebou mimořádně turbulentní rok, potřebný čas k oddechu. Otázkou ale je, jestli pro jednu z nejchudších zemí v regionu, která nutně potřebuje modernizovat ekonomiku, bude Arce se svými postoji tím pravým.

Autorka je publicistka