Leona Šmelcová: Zeď se už dál stavět nebude, slíbil Biden. Chce uvolnit imigrační opatření

21. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Zeď mezi USA a Mexikem

„My postavíme zeď, Mexiko ji zaplatí.“ Tak zněl jeden z hlavních sloganů prezidentské kampaně Donalda Trumpa před čtyřmi lety.

Kontroverzní zeď měla sloužit proti nelegálnímu přistěhovalectví a pašování drog a Trump sliboval, že nechá postavit až 1600 kilometrů bariér na více než 3 tisíce kilometrů dlouhé hranici mezi Spojenými státy a Mexikem.

Čtěte také

To se ale nakonec tak úplně nestalo. Během Trumpova působení v Bílém domě se pracovalo na zhruba 600 kilometrech zábran, v 90 procentech případů přitom šlo o upravení nebo nahrazení starého oplocení, jak uvádějí data amerického Úřadu pro celní a hraniční kontrolu (CBP). Hranice už před vládou republikánského prezidenta obklopovalo přes 1000 kilometrů bariér, ať už plotů, nebo sloupů, které brání vjezdu aut. Do konce roku mají dělníci upravit ještě asi 130 kilometrů. Co ale bude se zdí dál, až prezidentskou přísahu složí demokrat Joe Biden?

„Až budu v úřadu, nepostavíme už ani stopu zdi,“ prohlásil Biden před časem. Hranici hodlá chránit jinak. Většina přistěhovalců podle něj navíc do země vstoupí legálně, zůstanou ale i po vypršení víz. Se zdmi, které už stojí, nová administrativa nebude dělat nic. Bourat je rozhodně nechce. Už nyní stály americké daňové poplatníky miliardy dolarů.

Zadní dvorek

Čtěte také

Trump musel o financování výstavby hodně bojovat, v uplynulých dvou letech prezident na stavbu – k nevoli řady demokratických i republikánských zákonodárců – odčerpával peníze i z rozpočtu Pentagonu a dalších programů. Ve sloganu zmiňovaní Mexičané nepřispěli ani dolar.

Nicméně účinnější Trumpovou bariérou, než tou z cementu a oceli, jsou nová a tvrdší pravidla azylového systému. USA například přijímají menší počet uprchlíků, zpřísnily se podmínky pro získání víz a občané některých zemí mají zakázaný vstup na americkou půdu.

Před dvěma lety vláda vsadila na politiku takzvané nulové tolerance, která mimo jiné vedla k zadržení a rozdělení bezmála tří tisíc přistěhovaleckých rodin. Tento postup ale ve světě vyvolal takový tlak, že ji Washington musel zrušit. Dodnes se ale nepodařilo najít rodiče zhruba 500 dětí, které tehdy převzaly americké úřady.

Čtěte také

Očekává se, že jedním z prvních Bidenvých kroků v Oválné pracovně bude opětovné uvolnění imigračních opatření. Nový prezident chce rozšířit příležitosti pro legální imigraci, včetně získání rodinných a pracovních víz, stejně jako přístupu k humanitárním vízovým programům.

Biden také prohlásil, že přepracování imigračního systému bude jednou z prvních věcí, do kterých se v novém úřadu pustí. Chce prosadit reformu imigračního zákona – to se nedaří od roku 1986. I jeho stranický předchůdce Barack Obama před lety slíbil protlačit přistěhovalecký reformní zákon Kongresem, to se ale také nestalo.

Jisté ale je, že s nástupem Bidena se USA znovu více zaměří na svůj zadní dvorek, jak regionu přezdívají. A demokratův přístup k Latinské Americe může být nakonec i tvrdší, než měl dosluhující prezident, a to navzdory silným slovům – byť vesměs jen slovům –, která Trump pronášel například k Venezuele nebo Mexiku.

Leona Šmelcová

Biden a demokraté zastávají poměrně pevné pozice, pokud jde o životní prostředí a boj s korupcí, to ale nemusí nutně těšit všechny lídry v regionu, kterým plně vyhovovaly Trumpovy přivřené oči. Biden navíc region dobře zná. Zatímco Trump oblast v úřadu navštívil jen jednou, v rámci setkání G20 v Argentině roku 2018, a jeho viceprezident Mike Pence pětkrát, Obama coby prezident letěl na jih také pětkrát, ovšem Biden dokonce 16krát. Víckrát než kterýkoli jiný viceprezident nebo prezident USA.

Autorka je publicistka

Spustit audio