Lékařka: Nejčastější následek covidu je pocit, že se nemůžu donadechnout, nebo chybějící čich a chuť
Zpočátku to vypadalo, že příznaky covidu-19 jsou zvýšená teplota, kašel, dušnost, únava, případně ztráta čichu nebo chuti. Teď už víme, že mnozí lidé nemají příznaky žádné a další mohou trpět průjmem nebo i psychickými problémy. Nepředvídatelnost průběhu, a hlavně následků onemocnění potvrzuje i praktická lékařka Ivana Kučerová.
„Nejčastější je po prodělání covidu pocit, že se lidé nemohou donadechnout nebo jsou dušní, musí být sledováni specialisty, chodí na dechovou rehabilitaci. A někomu se čich a chuť vrací týdny až měsíce,“ popisuje své zkušenosti Kučerová.
Stále častěji se ukazuje, že zásadní roli nehraje ani věk. Přestože u mladších lidí bývá průběh nemoci mírnější, lékaři se setkávají i s případy, kdy nemocí bez výraznějších problémů projdou senioři, přestože se léčí s vážnými nemocemi, a na jednotce intenzivní péče naopak skončí ti, u kterých se to čeká nejméně – mladí lidé, co pravidelně sportují.
Čtěte také
„Je tam pořád nějaká neznámá,“ shrnuje Ivana Kučerová.
Novým koronavirem se zaobírají vědci z celého světa a poznatků z různých oborů je hodně. Na druhou stranu je ale zatím k dispozici stále málo dat, abychom mohli říct, co je hlavním důvodem rozdílné reakce našeho organismu na koronavirus SARS-CoV2. Roli v imunitní odpovědi mohou hrát například genové mutace těla.
„Jsou známe asi dvě, tři publikace, které říkají, že někteří lidé skutečně mohou být hodně nemocní, protože mají mutace v genech, které se podílí na primární imunitní odpovědi. Jsou to asi tři procenta populace, mají v sobě určitou mutaci a jejich odpověď proti tomu viru je špatná. To ale ještě neznáme všechno, výzkum stále probíhá,“ vysvětluje Radislav Sedláček z Českého centra pro fenogenomiku Ústavu molekulární genetiky Akademie věd.
Poslechněte si celý rozbor Evy Kézrové.
Související
-
Promořujeme se. Jen sbíráme raněné a necháváme koronavirus pustošit zemi, kritizuje imunolog Hel
„Nemáme alternativy. Musíme imunizovat a vybudovat očkovací centra, kde se budou očkovat desetitisíce občanů denně,“ vyzývá Zdeněk Hel.
-
Konvalinka: S očkováním si musíme pospíšit. Kvůli britské mutaci nebudou současná opatření stačit
Podle předběžných údajů ČSÚ zemřelo loni o 14 procent více lidí než obvykle. Jan Konvalinka připomíná, že na covid podle Přírodovědecké fakulty zemřelo 17 tisíc lidí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.