Kysela: Prodloužit nouzový stav je protiústavní, opřené o zlý úmysl a hejtmani se staví nad sněmovnu

„Ten je totiž postavený na tezi, že do třiceti dnů má k dispozici nouzový stav vláda a dobu nad třicet dnů ho má k dispozici sněmovna,“ připomíná znění ústavního zákona Kysela.

Efektivita této pojistky se projeví až v případě, že vláda nemá většinu ve sněmovně, vysvětluje Kysela, což se stálo právě minulý týden. „A vláda, místo aby akceptovala tento ústavní předvídaný postup, tak začala hledat cestu, jak se z něj vymanit – podle jejího soudu možná akceptovatelnou, ale každopádně protiústavní.“

Vláda může hejtmanovi vyhovět jen tehdy, pokud mu vyhovět smí.
Jan Kysela

Podle právníka sice v krizovém zákoně opravdu stojí, že pokud hejtmanovi nestačí ke zvládání krizové situace na území kraje stav nebezpečí, může požádat vládu o vyhlášení nouzového stavu. „Vláda mu ale může vyhovět jen tehdy, pokud mu vyhovět smí. Což není tento případ.“

Čtěte také

Babiš i Prymula připouští, že opatření nemají smysl a jsou špatná, tvrdí opoziční poslanec Válek

Krajští předáci navíc v tomto případě už předem odhadli, že jim k řešení tristní epidemiologické situace v zemi stav nebezpečí stačit nebude. Správně by přitom měli ke zhodnocení přistoupit teprve po zkušenosti s fungováním v daném režimu.

„Takže podle mého soudu je to jednak protiústavní, jednak opřené o zlý úmysl a jednak se v tom objevuje ten absurdní argument, kdy se asociace hejtmanů postavila nad Poslaneckou sněmovnu. Je to dost prudká konstrukce vlády,“ shrnuje Kysela.

A připomíná, že zdůvodnění nutnosti udržet nouzový stav, která členové vlády veřejnosti a poslancům překládají, jsou mnohdy liché. „Je pak velmi těžké vciťovat se do motivů vlády, když ty explicitně uváděné argumenty nejsou pravdivé. Potom v zásadě platí obecné poučky jako Mňačkovo ‚Jak chutná moc‘ nebo Actonovo ‚moc korumpuje‘.“

Kysela odkazuje na novelu slovenského spisovatele a publicisty Ladislava Mňačka a slavný výrok britského poslance Johna Dalberga-Actona.

Ti, kteří z výjimečných stavů těží, nemají být těmi, kdo o výjimečných stavech rozhodují.
Jan Kysela

Host Speciálu Jana Bumby připouští, že vládě i hejtmanům může vyhovovat rozšířený manévrovací prostor, který nouzový stav poskytuje: „Do značné míry si tak můžete dělat, co chcete, a nemusíte se s nikým bavit. Ale to je právě důvod, proč ti, kteří z výjimečných stavů těží, nemají být těmi, kdo o nich rozhodují. Protože je taky docela dobře možné, že už by ty výjimečné stavy nikdy nechtěli opustit.“

Připomíná přitom, že návrh pandemického zákona leží ve sněmovně od loňského května, aniž by se kdy dospělo třeba jen k prvnímu čtení. A odmítá tvrzení, že vedle varianty nouzového stavu existuje jen možnost dát všanc naše životy.

Čtěte také

Pře o nouzový stav v Česku: Veřejnost si odnese poučení, že se na stát nelze spoléhat, říká komentátor Hartman

„Na jaře byla celá republika uzavřena prostřednictvím mimořádných opatření ministerstva zdravotnictví. Těžko se můžeme o jedenáct měsíců později tvářit, že ministerstvo nemá k dispozici vůbec nic.“

Vláda si v tomto případě osvojila způsoby prezidenta republiky Miloše Zemana, který podle Kysely s Ústavou nakládá svévolně, aniž by to mělo nějaké důsledky. „V České republice má Ústava – respektive ústavní pořádek – velmi nízkou autoritu,“ domnívá se.

Poslanecká sněmovna je nyní oprávněna stav nouze kdykoliv znovu zrušit. Host Jana Bumby ale upozorňuje na nuanci mezi neprodloužením nouzového stavu a jeho zrušením:

„Když neprodlužujete, stačí vám mít ruce v klíně, zatímco když rušíte, potřebujete aktivně shánět hlasy. To je procesně, a popravdě řečeno i politicky, odlišné. Protože když rušíte nouzový stav, můžete být těmi, kteří jsou viníky smrti – a do toho tedy ne každý může nutně chtít vstoupit,“ uzavírá.

Poslechněte si celý audiozáznam Speciálu Jana Bumby. Na aktuální situaci se ptal i prezidenta Svazu obchodu a cestovního ruchu nebo epidemiologa.