Kvůli úspornému balíčku vládě nezbyl čas na důslednější reformy, říká člen NERV Dušek
Vláda má za sebou dva roky a je v polovině svého mandátu. Opozice jí vyčítá, že v konsolidačním balíčku oproti původním slibům výrazně zvyšuje daně a z průzkumů veřejného mínění vyplývá, že má jen malou podporu voličů. Jaké opravdu budou dopady úsporných opatření na lidi? Jednoduchým propočtem je to zhruba 12,5 tisíce korun na člověka, říká člen Národní ekonomické rady vlády, vedoucí Katedry národního hospodářství Právnické fakulty UK a poradce Pirátů Libor Dušek.
Propočet podle něj vychází ze součtu škrtnutých dotací i rostoucích daní. „Balíček není ideální, hodně lidí mu něco vytýká a každý je tak trochu nespokojen, ale to je vlastně dobře. Protože to znamená, že zvýšení některých daní nebo krácení dotací se nakonec každého nějak dotkne. Já si myslím, že by se mělo dotknout jinak a dopady by měly být nastaveny jinak, ale takto jsou prostě dopady šířeji rozprostřené. Rozhodně nezasahuje nějakou jednu úzkou skupinu,“ uvádí Dušek.
Čtěte také
To, že vláda i přes dřívější sliby konsoliduje veřejné finance z velké části růstem daní, se podle něj dalo čekat. Balíček je totiž důsledkem „velkého fiskálního zločinu“, což byla daňová reforma schválená na konci roku 2020.
„Kdy zejména zrušením superhrubé mzdy a snížením několika dalších daní tehdejší sněmovní většina, kterou tvořila trochu divoká koalice ODS, ANO a SPD, snížila daně o zhruba 100 miliard korun. To je prostě břímě obrovského deficitu, které s sebou nyní táhneme,“ upozorňuje Dušek.
Nepoměr zdanění
Ekonomové podle něj tehdy varovali, že hospodaření státu nebude udržitelné a daně se budou muset zvýšit.
„Nyní, po těch dvou až třech letech, se to opravdu děje. A vládu to stálo obrovské úsilí, obrovský čas najít politický kompromis, čímž nezbyl čas na důležitější práci,“ uvádí člen NERV. Tou jsou podle něj důslednější systémové reformy, které Česko potřebuje.
Nevyřešený podle něj například zůstává obrovský nepoměr mezi zdaněním některých živnostníků a zaměstnanců.
Čtěte také
„K tomu mám velmi čerstvou historku. Potkal jsem se s Luigi Zingalesem, což je profesor ekonomie na University of Chicago. Je také ředitel think-tanku, který navrhuje různá pro-tržní řešení výzev současného kapitalismu. Opakuji, je to profesor University of Chicago, takže ho opravdu nebudeme podezírat z nějakých příliš levicových postojů. Bavili jsme se o české ekonomice, a když jsem mu popsal zdanění živnostníků, okamžitá reakce byla: ‚To si děláš srandu? To je šílenost‘,“ popisuje Dušek, který na University of Chicago studoval.
Práce zaměstnance, který má mzdu kolem půl milionu korun ročně, je totiž u nás zdaněna zhruba 35 až 40 procenty.
„A zároveň živnostníci, kteří se vejdou do toho správného režimu paušální daně a vydělávají třeba přes milion ročně, tak jejich zisky – a myslím skutečné zisky, nikoli tržby – jsou zdaněny pouze šesti až osmi procenty. To je obrovská díra v našem daňovém systému,“ upozorňuje.
Kritika opozice
Dušek nepovažuje za fér ostrou kritiku zvyšování daní ze strany opozice. Kromě toho, že se podílela na předchozím snížení daní, schvalovala i rostoucí výdaje.
„Zní to tedy jako kritika trochu necitlivého manžela, který pošle manželku na velký nákup a pak, když se vrátí domů, tak ji vynadá, že vybrala peníze z účtů. To jaksi nejde. Protože ten nákup je, že voliči chtějí poměrně vysoké veřejné výdaje,“ uvádí ekonom.
Čtěte také
Pokud jde o povzbuzení ekonomiky do budoucna, NERV již navrhl desítky opatření. Členové rady je poslali ministrům a dále by se o nich mělo jednat. Seznam zatím nebyl zveřejněný, podle dřívějších informací Hospodářských novin ale mezi ně mají patřit například podpora některých investic, změny ve vzdělávání nebo také otevírání nových či dříve uzavřených dolů, například na stavební materiály.
Premiér Petr Fiala také už dříve jmenoval oblasti, které chce vláda podpořit. Kromě vzdělávání a vědy má jít o rozvoj jaderné energetiky, výroby čipů nebo těžbu lithia.
Podle Libora Duška jsou tři věci, na které by se Česko mělo soustředit. Zlepšit vzdělávání, stavební regulace a flexibilitu trhu práce. „Problém je, že víme, jaká jsou řešení, ale neděláme je, protože je typicky nějaká zájmová skupina blokuje nebo je politici sami nechápou a nevidí problémy, které experti popisují,“ říká.
Aby vláda vybrala odvětví, která budou šampiony ekonomiky, je podle něj těžké, může se v tom chybovat a ani to nevyřeší fundamentální problémy. „Trochu mi to připomíná přístup z 80. let, kdy se na stranické schůzi řekne: Soudruzi, naše ekonomika stagnuje, musíme posílit ty počítače a vůbec udělat nějakou perestrojku,“ varoval.
Poslechněte si celé Peníze a vliv Jany Klímové v audiozáznamu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
