Kůrovec nepřestává ničit naše lesy. Podle NKÚ je reakce státu pomalá

10. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy „Kůrovec tady nikdy nebyl. Teď se objevuje místně, v takových kruzích. Nevíme, proč zrovna tady,“ říká vedoucí lesní správy Kolowratových lesů Vladimír Šístek

Právě v těchto dnech bojují správci a majitelé lesů s dalším rojením lýkožrouta. Problém s ním je po celé zemi, teď se objevuje už i v lesním porostu Prahy.

Čtěte také

„Ještě před náletem kůrovce bylo v Kunratickém lese (známým jako Krčák), kolem 20 % smrků. Nejvíc z celého území Prahy. To se v posledních pěti letech mění,“ říká na Plusu nadlesní Lesů hl. m. Prahy Josef Holeš.   

„Lýkožrout smrkový dokáže napadat i modřín. První rojení brouků jsme letos zaznamenali už v dubnu. Jakmile se teplota dostane nad 20 stupňů, brouk se začíná rojit,“ dodává. 

Podle Holeše stojí za přemnožením kůrovce klimatické změny. Když je sucho, je strom oslabený a podkorní hmyz ho snadno napadne. Lýkožrout na strom naletí, zavrtá se pod kůru a vyžírá lýko.

Loni zmizelo z lesů 31 kubíků dřeva

Kůrovcová kalamita ničí lesy v celé zemi a nijak nepolevuje. Přitom jen loni lesníci vytěžili rekordní objem 31 milionů kubíků dřeva, drtivá většina byla napadená kůrovcem.

O kůrovcové dřevo ale nemají zájem ani zpracovatelské firmy. Třeba truhláři si stěžují na praskliny, ze kterých se pak nedá vyrobit nic dalšího – nezbývá než dřevo spálit. Klesá tak i jeho cena. Lesy ČR dnes nabízejí speciální cenu pro ty, co označený strom sami vytěží, tedy 350 korun za kubík, přitom loni to bylo ještě dvojnásobek. 

NKÚ se těžba nelíbí

Zprávu o stavu hospodaření nejen s kůrovcovým dřevem ve státním podniku Lesy ČR (LČR) nebo na ministerstvu zemědělství teď zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).

Stejně jako Česká inspekce životního prostředí v roce 2018 i NKÚ potvrdil, že přístup jak podniku, tak ministerstva v oblasti boje proti šíření kůrovcové kalamity byl nedostatečný, dokonce hraničící s úmyslným šířením kůrovce. Na kalamitu, která gradovala už v roce 2016, zareagoval podnik až v roce 2019, píše se ve zprávě.

Čtěte také

NKÚ ale na kontrolovaném vzorku nezjistil u LČR neúčelné a nehospodárné vynaložení peněžních prostředků, ani nehospodárné nakládání s nepotřebným majetkem.

„Pokud se orgány státní správy lesů, zejména pak ministerstvo zemědělství a vláda jako taková, chovaly, jako by jim šíření kalamity bylo lhostejné, či dokonce vyhovovalo jejich představám o fungování podniků státních lesů, musíme vědět, proč se tak dělo, a udělat všechno proto, aby se něco takového už nikdy neopakovalo,“ komentuje v tiskové zprávě pirátský poslanec Radek Holomčík.

Celý rozhovor Zuzany Švejdové najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související