Kůrovec nepřestává ničit naše lesy. Podle NKÚ je reakce státu pomalá
Právě v těchto dnech bojují správci a majitelé lesů s dalším rojením lýkožrouta. Problém s ním je po celé zemi, teď se objevuje už i v lesním porostu Prahy.
Čtěte také
„Ještě před náletem kůrovce bylo v Kunratickém lese (známým jako Krčák), kolem 20 % smrků. Nejvíc z celého území Prahy. To se v posledních pěti letech mění,“ říká na Plusu nadlesní Lesů hl. m. Prahy Josef Holeš.
„Lýkožrout smrkový dokáže napadat i modřín. První rojení brouků jsme letos zaznamenali už v dubnu. Jakmile se teplota dostane nad 20 stupňů, brouk se začíná rojit,“ dodává.
Podle Holeše stojí za přemnožením kůrovce klimatické změny. Když je sucho, je strom oslabený a podkorní hmyz ho snadno napadne. Lýkožrout na strom naletí, zavrtá se pod kůru a vyžírá lýko.
Loni zmizelo z lesů 31 kubíků dřeva
Kůrovcová kalamita ničí lesy v celé zemi a nijak nepolevuje. Přitom jen loni lesníci vytěžili rekordní objem 31 milionů kubíků dřeva, drtivá většina byla napadená kůrovcem.
O kůrovcové dřevo ale nemají zájem ani zpracovatelské firmy. Třeba truhláři si stěžují na praskliny, ze kterých se pak nedá vyrobit nic dalšího – nezbývá než dřevo spálit. Klesá tak i jeho cena. Lesy ČR dnes nabízejí speciální cenu pro ty, co označený strom sami vytěží, tedy 350 korun za kubík, přitom loni to bylo ještě dvojnásobek.
NKÚ se těžba nelíbí
Zprávu o stavu hospodaření nejen s kůrovcovým dřevem ve státním podniku Lesy ČR (LČR) nebo na ministerstvu zemědělství teď zveřejnil Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ).
Stejně jako Česká inspekce životního prostředí v roce 2018 i NKÚ potvrdil, že přístup jak podniku, tak ministerstva v oblasti boje proti šíření kůrovcové kalamity byl nedostatečný, dokonce hraničící s úmyslným šířením kůrovce. Na kalamitu, která gradovala už v roce 2016, zareagoval podnik až v roce 2019, píše se ve zprávě.
Čtěte také
NKÚ ale na kontrolovaném vzorku nezjistil u LČR neúčelné a nehospodárné vynaložení peněžních prostředků, ani nehospodárné nakládání s nepotřebným majetkem.
„Pokud se orgány státní správy lesů, zejména pak ministerstvo zemědělství a vláda jako taková, chovaly, jako by jim šíření kalamity bylo lhostejné, či dokonce vyhovovalo jejich představám o fungování podniků státních lesů, musíme vědět, proč se tak dělo, a udělat všechno proto, aby se něco takového už nikdy neopakovalo,“ komentuje v tiskové zprávě pirátský poslanec Radek Holomčík.
Celý rozhovor Zuzany Švejdové najdete v audiozáznamu.
Související
-
Zámeckým parkem ve Vlašimi zní motorové pily. Sucho a kůrovec ničí i 150 let staré stromy
Z vlašimského parku mizí lípy, jasany i břízy. Desítky stromů kvůli nedostatku vody usychají, nebo je napadne kůrovec.
-
V lesích se začal rojit kůrovec a škody budou vyšší než loni. Situaci komplikuje i koronavirus
Na Vysočině se už před několika dny začal rojit kůrovec. Lesníci varují, že jeho počty mohou být vyšší než v předchozích letech. Na boj se škůdcem přitom docházejí peníze.
-
Nejen kůrovec, ale i kloubnatka smrková masivně ničí stromy
Nejen kůrovec, ale také kloubnatka smrková ničí masivně stromy v Jizerských a Krušných horách. Tohle houbové onemocnění se vyskytovalo ještě před 12 lety jen výjimečně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
