Kultura a společnost v roce 1948

Novoroční okénko pro ženy z 1. ledna 1948 jakoby ani nevnímalo napjatou společenskou situaci – první vybraná ukázka obsahuje dialog dvou rozhlasových redaktorů o novoročních předsevzetích. Druhá je pak pasáží z anotace na knihu o českém jazyce Chrám i tvrz, jejímž autorem byl literární vědec a lingvista Pavel Eisner.

Čtěte také

Komunistický převrat v únoru 1948 odstartovala zpackaná demise 12 ministrů

Z předúnorového období pochází ještě ukázka z rozhovoru s malířem a grafikem Maxem Švabinským o jeho dětství. XI. všesokolský slet byl na přelomu jara a léta 1948 posledním výrazným protikomunistickým vystoupením na řadu let – dochované nahrávky ovšem tyto projevy nezachycují.

Dvě vybrané pasáže z mnohahodinového záznamu jsou věnovány dětem. Autentickým sociálním dokumentem je vyprávění havíře Tondla o jeho odborovém působení v 90. letech 19. století.

Třicet let lásky a obdivu k SSSR

Z řady dochovaných rozhlasových her a dramatizací jsou zařazeny tři ukázky: z rozhlasové hry Josef se vrátil Miloše Velínského (ilustrující nastupující socialistický realismus), z rozhlasové adaptace hry amerického spisovatele Uptona Sinclaira Zpívající vězňové a z rozhlasové podoby divadelní hry Magdalena Dobromila Rettigová, jejímž autorem byl Alois Jirásek.

Čtěte také

Neznámé tváře února 1948. Poslechněte si čtyři příběhy aktérů komunistického převratu. Před 75 lety stáli ve stínu mocných

Velmi pozoruhodné jsou dvě ukázky z oblasti poezie. Báseň Konstantina Biebla Výkřik Muezzinů (natočená samotným autorem) je v dobovém kontextu velmi experimentální. Nahrávka byla pořízena jako soukromá a v rozhlase se tehdy nevysílala.

Závěr pak patří ukázkám z dlouhé (devatenáctiminutové) básně Emila Františka Buriana Třicet let lásky a obdivu k SSSR, která byla autorem natočena a v rozhlase odvysílána k výročí Velké říjnové socialistické revoluce.