Kubě hrozí nová krize. Země má nedostatek potravin, ropy i elektřiny

Kuba se potýká s nedostatkem pohonných hmot

Kubánskému komunistickému režimu se za téměř 60 let existence nepodařilo zajistit soběstačnost. Nedokázal získat ani dostatek devizových prostředků k financování dovozu nejnutnějšího zboží.

List Neue Zürcher Zeitung v souvislosti se současnou vyhrocenou hospodářkou situací na Kubě připomíná, že Havana byla vždy závislá na zahraničních partnerech, především pak Rusku a v posledních dvou dekádách také na Venezuele.

Jak švýcarské noviny podotýkají, situaci nepřidává ani napětí ve vztahu ostrovní republiky s Washingtonem. Kubě tak v současnosti hrozí nová krize, podobná svízelné situaci z 90. let, kdy po rozpadu Sovětského svazu pokleslo kubánské HDP během tří let o více než třetinu. Tehdy země zápasila s nedostatkem potravin a opakovanými výpadky elektrického proudu.

Minulý týden prezident Miguel Díaz-Canel oznámil, že kvůli problémům s dovozem ropy musí obyvatelé s výpadky elektřiny počítat také během příštích týdnů. Vinu za to prý nesou Spojené státy, které brojí proti blahu, pokroku a nadějím kubánského lidu. Hlava státu nezapomněla lid ujistit, že jde o dočasná opatření, protože kubánské hospodářství je dnes podle Díaze-Canela různorodější než před 20 lety, infrastruktura lepší a zásoby větší.

Potraviny na příděl

Nejedná se přitom o první vynucené opatření uplynulých měsíců. Už v dubnu docházelo především na venkově k výpadkům proudu a naplno se projevil dlouhodobý nedostatek komodit, jako jsou rýže, mléko, kuřecí maso, vajíčka a hygienické prostředky. Před státem provozovanými obchody se tvořily dlouhé fronty a mezi lidmi docházelo k hádkám o nejnutnější věci.

Vláda proto v květnu zavedla přídělový systém na zboží denní potřeby a na konci července zahájila kontrolu cen ve státním i soukromém sektoru. Předcházelo tomu zvýšení platů ve státní sféře, které podle curyšských novin oficiálně dosáhly v průměru 43 dolarů, tedy v přepočtu asi jednoho tisíce korun. To na jednu stranu potěšilo dva miliony státních zaměstnanců, na stranu druhou ale zatížilo rozpočet.

Jestliže kubánské hospodářství v předchozích letech rostlo o jeden procentní bod, v nadcházející etapě prý zemi čeká recese. Spoluvinu na tom nese zavedení sankcí americkým prezidentem Donaldem Trumpem, kvůli nimž se snížily devizové příjmy Havany. Američané nově na Kubu smí vycestovat pouze za účelem návštěvy své rodiny.

Situaci zhoršuje také zákaz ekonomické spolupráce s podniky vedenými kubánskou armádou. Ty přitom vytváří 60 procent kubánského hospodářského výkonu. Navíc Kubánci žijící v USA smějí rodinám posílat maximálně tisíc dolarů za čtvrtletí.

Jak Neue Zürcher Zeitung poznamenává, devizové příjmy Kuby z valut dosáhly v roce 2017 částky asi tři a půl miliardy dolarů. Kvůli zákazu plaveb turistických lodí z USA na Kubu utrpěl výraznou ránu také turismus a s ním spojené služby.

Uzavřený ostrov

Další ranou je nucený odchod kubánských lékařů z Brazílie poté, co tamní prezident Jair Bolsonaro Kubu obvinil z vykořisťování vlastních lidí. K tomu se přidává dlouhodobě špatná úroda cukrové třtiny, přebujelá byrokracie a nízká produktivita práce.

Aby toho nebylo málo, Trumpova sankční politika ovlivňuje vztahy Kuby s jinými zeměmi. Washington totiž na finančních trzích vyvíjí tlak, aby ostatní státy na ostrov neposílaly peníze.

Je proto pro Havanu poměrně snadné vinit za současnou situaci výhradně Spojené státy. Za špatný stav hospodářství ale v pohledu švýcarského listu mohou stejně tak generace kubánských revolucionářů a politických vůdců, kteří s velkou vervou odráželi myšlenky politického otevírání se Kuby světu.

Na pověstném „ostrově svobody“ dnes žije asi jedenáct milionů lidí. Další dva miliony Kubánců jsou v dobrovolném nebo vynuceném exilu. Kdyby ovšem Havana uvolnila migrační politiku, počet emigrantů by se nepochybně razantně zvýšil, zamýšlí se list Neue Zürcher Zeitung.

Spustit audio

Související