Krize ve Venezuele

Už na počátku týdne bylo oznámeno, že přerušování dodávek elektřiny se nebude týkat škol a zdravotnických zařízení. Potom vyšly do ulic ženy v domácnosti, kterým vadilo, že se jim v ledničce rozmrazí a zkazí většina potravin. Muži protestovali proti tomu, že nemohou sledovat závěrečná utkání v baseballu, který je v zemi nejpopulárnějším sportem. Všechny pak rozčílilo, že výpadek elektřiny postihl i semafory v hlavním městě. A jak to bývá, podstiženi byli i státní úředníci: jejich pracovní doba se zkrátila na šest hodin denně. Do neosvětlených ulic Caracasu, který je po mexickém Juárezu městem s největší kriminalitou v Latinské Americe, vyjely posílené hlídky, aby dohlédly na pořádek.

Když Chávez ohlašoval omezení dodávek proudu, tvrdil, že je to nezbytné opatření. A právě to mu lidé vyčítají nejvíc: Když bylo nezbytné, proč skončilo tak rychle. Venezuela trpí nedostatkem elektrické energie už řadu let. Podle vládních zdrojů je to proto, že klimatické změny ve světě způsobily, že ve Venezuele méně prší. A přitom je země ze 70% závislá na dodávkách elektřiny z komplexu vodních elektráren Guri na řece Caroní. Původně měly přerušované dodávky proudu trvat do května, kdy ve Venezuele nastává období dešťů.

Výpadky energie zažila Venezuela už několikrát v minulosti, ale dosud nikdy nebyla distribuce proudu tak silně omezena, jako se tentokrát plánovalo. Proto opozice tvrdí, že výpadky mají příčinu hlavně ve špatném vedení země. President Chávez však v jednom ze svých nesčetných televizních projevů prohlašoval, že na výstavbu dalších elektráren se počítá se třiceti miliardami dolarů. Od té doby uplynuly dva roky a situace se nezměnila, upozorňuje opozice. Přitom by se podle odborníků daly stavět malé plynové a spalovací elektrárny, když má země takové zásoby plynu a ropy.

Je přirozené, že Chávez nenechal vinu za chybné rozhodnutí na sobě. Odvolal z funkce ministra pro energetiku Angela Rodrigueze s tím, že omezování dodávek naplánoval špatně. Zdá se však, že zas tak špatně si nepočínal, protože mimo pětimilionový Caracas plánované výpadky proudu pokračují. Zřejmě tam nebyly protesty dostatečně hlučné.

Spolu s omezením dodávek proudu přistoupil vůdce socialismu 21. století k zavírání kohoutků s vodou. Podle presidenta Cháveze není země v situaci, kdy by se měli Venezuelané sprchovat déle než tři minuty a používat jacuzzi.

Aby nebylo vší té bídy dost, rozhodl se Hugo Chávez devalvovat místní měnu bolívar vůči dolaru o 50%. Získal tak od nadnárodních společností miliony dolarů, neboť když budou chtít vyvézt své zisky ze země, budou muset při nákupu dolarů vydat jednou tolik bolívarů. Ale nejvíc utáhl opasky samotným Venezuelanům. Jakmile se totiž doprodají zásoby, zdraží se okamžitě veškeré zboží. Ostatně nákupní centra už občané vzali útokem a podle místních médií jen v tomto týdnu zavřela policie sedmdesát obchodů, v nichž se obchodníci snažili neúměrně zvyšovat ceny. Některé základní potraviny a léky však se budou prodávat i nadále za staré nedevalvované ceny.

President Chávez rád říká, že jeho vzorem je Fidel Castro. Očividně má pravdu, neboť na Kubě občané všechny výše popsané strasti znají. Když byl v Havaně nedostatek elektřiny, chodily po ulicích dětské hlídky zvané blik, které kontrolovaly kdože a proč svítí. Každá domácnost má kromě elektrického vařiče také petrolejová kamínka a na plynový sporák. Distribuce vody v hlavním městě je katastrofální. A kubánské peso je také dvojí. Jedno dostanete za konvertibilní měnu, druhé je jen pro vnitřní potřebu.

Letos proběhnou ve Venezuele parlamentní volby. Proto si president Chávez počíná ještě relativně opatrně. Jestli v nich zvítězí jeho lidé, určitě se zvýší tlak na občany.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .