Krize přinesla i příležitost, říká ekonomka Nerudová. Je čas zaměřit se na chytré investice

1. červen 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Danuše Nerudová,

Českou ekonomiku v důsledku pandemie koronaviru letos čeká rekordní propad. Ekonomka a rektorka Mendelovy univerzity v Brně Danuše Nerudová ale tvrdí, že krize kromě negativního efektu může představovat i příležitost. V době, kdy se z koronavirové krize každý stát bude nějakým způsobem proinvestovávat, je jedinečná příležitost zaměřit se na chytré investice, míní.

„To jsou takové, které směřují například do technologií na ochranu životního prostředí. Které umožní šetřit elektrickou energii, vedou ke zvýšení kvality půdy, k hospodaření v zemědělství udržitelným způsobem, k zadržování vody v krajině,... co pomohou v boji se suchem,“ vypočítává v Interview Plus.

Čtěte také

Současná situace podle Nerudové ukazuje, že ekonomická teorie neomezeného růstu, se nějakým způsobem vyčerpala a HDP není jediným ukazatelem kvality života ve státě. „Takže je zřejmě na čase, a i krize k tomu přispívá, tyto teorie přehodnotit. Vlastně změnit myšlení a promítnout udržitelnost do všech hospodářských politik, které stát realizuje.“

„Protože se ukazuje, že možná tuto krizi překonáme,... ale například problém sucha bude  s námi pořád. Proto musíme mít perspektivu udržitelnosti na paměti a z krize se musíme proinvestovat chytře,“ zdůrazňuje ekonomka, která je také členkou občanské iniciativy KoroNERV-20 − skupiny ekonomů, jejímž cílem je přijít s nápady, jak snížit dopady koronavirové krize na české hospodářství.

Ukládání elektrické energie

„V souvislosti s kronavirovou krizí je potřeba investovat do perspektivních oborů, jako jsou nanotechnologie, biotechnologie, chemie… Měli bychom také otevřít diskusi o investicích do výzkumu technologií na ukládání elektrické energie. Protože země, která vymyslí technologii třeba na výrobu velkokapacitních baterií, získá obrovský technologický náskok,“ vysvětluje.

Čtěte také

„Nebude to vynalezeno okamžitě. Je to běh na dlouhou trať, ale naše země by se toho určitě měla účastnit. Jsme vývozci elektrické energie a potřebovali bychom technologie, které ukládání energie umožňují.“

Změna energetického mixu v Česku musí být podle ekonomky postupná. „Neměla by mít zásadní negativní ekonomické dopady pro firmy. Na druhou stranu musíme brát v potaz negativní dopad těžby a spalování uhlí na životní prostředí. Podle aktuálních studií může přechod na obnovitelné zdroje vést k tvorbě nových pracovních míst i růstu HDP,“ připomíná Nerudová.

Smart Villages

Česko má v Evropě největší podíl uhlí na výrobě elektrické energie, je to zhruba 43 %, zatímco v Evropské unii je průměr 14 %. U obnovitelných zdrojů je to v případě Česka 13 % a celounijní průměr je zhruba 35 %.

Čtěte také

„Takže je potřeba diskutovat o decentralizaci výroby elektrické energie. My pořád hovoříme o Smart Cities, ale měli bychom hovořit i Smart Villages. Měli bychom nějakým způsobem subvencovat to, aby i na vesnicích lidé měli například solární panely na střechách.“

„Nevidím v českém prostoru žádnou diskuzi o ekonomických nákladech a přínosech energetické transformace. Bohužel pořád se pohybujeme jen v rovině ekologické, respektive klimatologické,“ upozorňuje ekonomka.

Povede takzvaná Zelená dohoda k udržitelnému hospodářství EU? Do jakých oblastí ekonomiky a společnosti by měla vláda investovat? Měla by změna k přístupu k energiím přijít od firem nebo by měla být řízená shora, tedy vládou nebo Evropskou komisí? Poslechněte si celý rozhovor Jana Burdy s Danuší Nerudovou.

Spustit audio

Související