Kristina Žantovská: Silniční honitba
Mám chuť udávat. Každého, kdo to provede, nahlásit. Zaznamenat, tedy vyfotit, a odevzdat orgánovi, který už s ním zatočí. Není to ale vůbec snadné, a když jsem se o fotku tuhle pokoušela, málem jsem nabourala. Kdo mě nutí k tak ohavné myšlence? Piráti silnic.
Ti hoši, muži, strejci a holohlaví borci, co mají silná auta, kašlou na povolenou rychlost, nedodržují nic, natož vzdálenost mezi mým a jejich vozidlem a honí každého, kdo se snaží pravidla respektovat.
Čtěte také
Tisíckrát ověřená fakta, že nepřiměřená rychlost a najíždění na auta, která jedou před nimi, je velice nebezpečné a končí špatně, ne-li tragicky, s nimi ani nehne. Na kampaně za milióny zvysoka kašlou!
O co tady vlastně jde, říkám si. Co je příčinou takové agrese nebo neurvalosti? Co těmhle týpkům v životě schází, že je silnice místem a jejich kára nástrojem, ne-li výzbrojí, kde si to od něj vezmou zpátky a všem to nasolí. Špatná výchova nebo převládající model chování převzatý ze sportu, že kdo je rychlý, ten je vítěz?
Belmondo nejsem
Nebo že by se tím manifestoval pravěký atavismus muže lovce, muže bojovníka? Žene před sebou svou kořist, zapíchnout ani uštvat ji nemůže, honitba v plechové káře musí stačit.
Čtěte také
Asi chlapi vědí, co si ženy o takových případech říkají. Že tím předvádějí svou mužnou sílu, která jim chybí jinde. Že si tím prodlužují svůj pohlavní orgán. No, zkontrolovat se právě tohle nedá, ale muž gentleman a muž hulvát neboli prase se rozeznají snadno. Ti druzí většinou mají problém i se ženami, takže genderově tam asi něco v pořádku nebude.
Chybí řidičům tohohle kalibru pole/terén, kde by se mohli vyřádit, mužně porvat a dostat ze sebe agresi, která je žene, kde by ji mohli vybít? Co jim nabídnout?
Zavést znovu povinnou vojenskou službu, každé ráno si zastřílet na pohyblivý terč nebo si pořádně fyzicky zamakat a postavit kolem celé republiky zeď, to teď frčí, byla by to hned dvojí trefa.
Čtěte také
Ale začněme od řidičských zkoušek. Jak si při nich ověřit, jakým psycho-fíglem odhalit, zda budoucí řidič nebude agresivním „hovadem božím“? A pokud povolení řídit bylo v nesvéprávných rukou, pak je třeba tak zvanému řidiči alias šelmě silniční sebrat kopí/zbraň, když způsobí nehodu. Nelze mu zabavit auto, ale povolení ho používat ano. Prostě sebrat řidičák. Dva roky by byla odpovídající odvykací kůra. Basta.
Policisté už mají dost těch, co jim ujíždějí, ti většinou k tomu mají pádný důvod nebo nevědí, co činí, protože jsou „pod vlivem“. Honičky jsou prý stále častější. Tresty v těchto případech jsou odpovídající.
Policistům už došla trpělivost. Co mám ale dělat já? Už mi taky došla. Jenže nenasadím svému autu ocelový bok a nezatarasím šelmě silnici prudkým kaskadérským smykem, nejsem Belmondo.
Čtěte také
Ale když už jsme u toho, to musí být taky docela slušný adrenalin, taková honička. Tak když tohle nemůžu, zbývá mi už jen nadávka nebo udávka.
A ještě jedno odpozorování. Většinou je silniční honitba mužská zábava, ale dámy už se také činí. Jak jde doba dopředu, těch, co přijaly mužský způsob „boje o přežití“, je stále víc.
Vysvětlit, proč to mají zapotřebí, co si tím kompenzují, musíme nechat na mužích. Prodlužování toho „oného“ to asi nebude. Jsem dost zvědavá…
Autorka je publicistka a divadelní dramaturgyně
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
