Kreml převzal žoldáky Wagnerovy skupiny v Africe
Po smrti zakladatele žoldnéřské Wagnerovy skupiny Jevgenije Prigožina převzal přímou kontrolu nad jejími operacemi ve Středoafrické republice Kreml. Tamní prezident Faustin-Archange Touadéra v rozhovoru pro Washington Post potvrdil, že zhruba tisíc wagnerovců, kteří ve Středoafrické republice působí, tam zůstane i nadále, píše britský deník The Times.
Touadéra také uvedl, že hlavní město Bangui v září navštívili náměstek ruského ministra obrany Junus-bek Jevkurov a šéf ruské vojenské rozvědky GRU generálmajor Andrej Averjanov. Prezidentovi oznámili, že Wagnerovu skupinu teď bude řídit ruské ministerstvo obrany.
Čtěte také
Naděje Západu, že by mohl po Prigožinově smrti využít nejistoty ve válkou zmítané Středoafrické republice, se rozplynuly. Touadéra minulý týden navštívil francouzského prezidenta Emmanuela Macrona, který ho vyzval, aby wagnerovce ze své země vyhostil. Jedna soukromá americká vojenská firma se dokonce nabídla, že je nahradí.
Touadéra zdůraznil, že Rusové nebyli jeho první volbou, když je v roce 2018 požádal o vytlačení povstalců z metropole. „Kdyby nám tehdy chtěly poslat pomoc Spojené státy, přijali bychom ji,“ řekl prezident.
Rusko se od té doby stalo součástí všech aspektů života ve Středoafrické republice. Wagnerovci se vměšují do místní politiky a jsou obviňováni ze zvěrstev. Oblíbeným nápojem v barech se dokonce stalo pivo, které vyrábí jeden z velitelů skupiny.
Wagnerovci vytlačili Francii i USA
Wagnerovci ovládli i vydávání koncesí na těžbu dřeva a zásoby zlata v hodnotě až jedné miliardy dolarů a vytlačili z vlivných pozic v zemi bývalou koloniální mocnost Francii i Spojené státy.
Čtěte také
Odborník na Středoafrickou republiku z Mezinárodní krizové skupiny Charles Bouessel připomněl, že Západ v poslední době přestal Touadéru i wagnerovce kritizovat. Podle něj pochopil, že Wagnerovu skupinu nemůže ze země vypudit, aniž by Středoafrické republice nabídl stejnou vojenskou pomoc.
Bouessel vysvětlil, že americká soukromá vojenská firma, která Středoafričanům nabídla pomoc, není známým hráčem. Odmítl ji však jmenovat, aby nevyzradil své zdroje. Řekl jen, že ji „řídí jeden člověk, který žije ve Spojených státech a setkal se s představiteli Středoafrické republiky těsně před návštěvou Rusů“.
Wagnerovci zatím ve Středoafrické republice s vládními vojáky vytlačili povstalce z Bangui a dalších větších měst, ale ve vzdálenějších oblastech pokračují boje. Jevkurov s Averjanovem navštívili po Prigožinově smrti také Mali a Burkinu Faso, které se po převratu rovněž obrátily na Rusko.
Čtěte také
V malijské metropoli Bamaku se rezervovaný a zdvořilý Jevkurov sešel i s druhým nejvyšším představitelem nové junty v Nigeru a ministrem obrany Salifouem Modim. Naznačuje to, že i Niger možná usiluje o ruskou podporu v boji proti džihádistům, kteří jsou roztroušení po celém regionu.
Burkinu Faso Jevkurov na tiskové konferenci ujistil, že se jí Wagnerova skupina „vynasnaží pomoci“. Cesta obou mužů po Africe ukazuje, že Averjanovova vojenská rozvědka vítězí v mocenském boji o kontrolu nad Wagnerovou skupinou, který v Moskvě údajně probíhá, uzavírají londýnské Timesy.
Celý Svět ve 20 minutách najdete v audiu, připravily Gita Zbavitelová a Tea Veseláková.
Související
-
Putin vyhlásil boj proti transsexuálům. Rodiče je teď vyhazují na ulici nebo i znásilňují
Rusko je svědkem stále tvrdších opatření proti zranitelným skupinám obyvatel. Sílící nenávist si všímá i americký deník The Washington Post.
-
Kyjev zrychluje tempo s cílem Krym. Válka ještě dlouho neskončí, ale Moskva je na pokraji paniky
Ukrajina po několika měsících opět odvážně přenáší boje blíž k Vladimiru Putinovi, tedy do samotného Ruska. Postupuje u Bachmutu a na jihu u Krymského poloostrova.
-
Zelenskyj chce zpět Ukrajince, kteří se vyhýbají mobilizaci s falešnou nezpůsobilostí
Ukrajinské vyšetřovací orgány budou usilovat o extradici mužů, kteří uprchli před mobilizací do zahraničí, uvádí na svých stránkách polský deník Rzeczpospolita.
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.