Niger po převratu: Ze situace nejvíc těží místní džihádisté a možná i wagnerovci
Nigerská junta se u moci drží i skoro dva měsíce po převratu. Přestože západoafrické ekonomické sdružení ECOWAS hrozilo několik týdnů možnou vojenskou intervencí, pravděpodobnost, že k ní dojde, dál klesá. Zčásti kvůli iniciativě Alžírska nebo dobré pověsti nigerské armády, zčásti kvůli nestabilitě severní Nigérie, odkud by intervence musela být vedena.
Zatímco na Niger a hlavně jeho obyvatele silně dopadají hospodářské sankce uvalené kvůli převratu, ze situace nejvíc těží džihádisté v regionu.
Čtěte také
Nigerská junta má podporu vojenských režimů v sousedních Mali a Burkině Faso i ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, respektive toho, co z ní zbývá po smrti šéfa Jevgenije Prigožina.
Jak se ruská podpora pučistů projevuje? Proč byl sesazený prezident Bazoum jedněmi označovaný za demokrata a druhými za loutku Západu? Jak dění v Nigeru ovlivnilo etnické složení země? A co v bývalé francouzské kolonii i po 60 letech nezávislosti pořád vyvolává silné protifrancouzské nálady?
Odpovědi hledá a nabízí aktuální díl pořadu Za Obzorem Zdeňka Nováka.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
