Niger po převratu: Ze situace nejvíc těží místní džihádisté a možná i wagnerovci
Nigerská junta se u moci drží i skoro dva měsíce po převratu. Přestože západoafrické ekonomické sdružení ECOWAS hrozilo několik týdnů možnou vojenskou intervencí, pravděpodobnost, že k ní dojde, dál klesá. Zčásti kvůli iniciativě Alžírska nebo dobré pověsti nigerské armády, zčásti kvůli nestabilitě severní Nigérie, odkud by intervence musela být vedena.
Zatímco na Niger a hlavně jeho obyvatele silně dopadají hospodářské sankce uvalené kvůli převratu, ze situace nejvíc těží džihádisté v regionu.
Čtěte také
Nigerská junta má podporu vojenských režimů v sousedních Mali a Burkině Faso i ruské žoldnéřské Wagnerovy skupiny, respektive toho, co z ní zbývá po smrti šéfa Jevgenije Prigožina.
Jak se ruská podpora pučistů projevuje? Proč byl sesazený prezident Bazoum jedněmi označovaný za demokrata a druhými za loutku Západu? Jak dění v Nigeru ovlivnilo etnické složení země? A co v bývalé francouzské kolonii i po 60 letech nezávislosti pořád vyvolává silné protifrancouzské nálady?
Odpovědi hledá a nabízí aktuální díl pořadu Za Obzorem Zdeňka Nováka.
Související
-
Macron, Putin i džihádisté. Africký ‚pás převratů‘ roste, nově kvůli vzpouře bratrance
Jedno léto, dva vojenské převraty. Proč se armády bouří zrovna v bývalých francouzských koloniích? A je region střední a západní Afriky tím nejméně stabilním na světě?
