Každých sto metrů se razantně promění rostliny i zvířata, popisuje tropický ekolog Papuu Novou Guineu

„Papua je jedno z mála míst, kde je obrovská biodiverzita. Je tam tropický deštný prales, což už je jen na málo místech světa – snad tak ještě v Panamě, nebo v Amazonii. Další takový výškový gradient, tedy to, že se každých sto metrů razantně promění rostliny a zvířata, můžete najít hlavně na Papui,“ vysvětluje Blaštík, který tam strávil několik měsíců.

„Zkoumal jsem, jak působí klimatická změna na sekundární vegetaci. To je vegetace, která vyroste poté, co pokácíme ten prales, ten mýtický prales, který si můžeme představit jako vysoké stromy, velkou biodiverzitu. Zajímalo mě, co se stane, když ho pokácíme a jak bude fungovat dynamika, nebo co tam poroste,“ říká Blaštík, který na Papui působil pod vedením Vojtěcha Novotného z Jihočeské univerzity.

Závislost na betelovém ořechu

Kromě výzkumu měl ale Blaštík šanci poznat i běžný život Papuánců. Kromě návštěvy Port Moresby, které je považované za jedno z nejnebezpečnějších měst na světě, ho zaujal například betelový ořech.

Čtěte také

Jaká je Papua Nová Guinea? Nebezpečná i hot!

„To je ořech, který když rozkoušete a smícháte s vápencem, udělá vám malé dírky do dásní. Vytvoří se látka, která je podobná silnému tabáku a všichni Papuánci jsou na tom tak trochu závislí,“ říká Blaštík.

„Když jdete po letišti nebo po Port Moresby, všude jsou vidět cedule se zákazy žvýkání. Když ho totiž vyplivnete, vytváří jakýsi sliz. Taky to dělá černé zuby, a když jsem se na to ptal, tak to je symbol určitého postavení, protože to znamená, že si můžete betelový ořech dovolit,“ dodává Blaštík.

Jak se po Papui Nové Guineji pohyboval? Co místní jedí? A jak se českým vědcům s Papuánci pracuje? To se dozvíte v celém díle pořadu Za obzorem. Vysíláme ho v repríze, premiéru jste mohli slyšet v červnu 2025.