Moskva může mít problém Prigožina nahradit. V Africe byl celebritou s „mýtickou přitažlivostí“, říká bývalý analytik CIA

„Přijel sem, aby povzbudil své jednotky, a pak odjel jinam do Afriky,“ řekl poradce prezidenta Středoafrické republiky Fidèle Gouandjika o poslední Prigožinově návštěvě. Wagnerovci tam bojovali proti povstaleckým skupinám výměnou za koncese na těžbu diamantů a zlata. Právě v této zemi ruští žoldáci získali největší vliv na politické dění. Stali se jistou soukromou elitní gardou prezidenta a zmařili pokus o vojenský převrat.

Čtěte také

Pokud není smrt Prigožina nahraná, může to zamíchat kartami v Africe, myslí si bývalý diplomat Janyška

Autor analýzy pro BBC připomíná, že se dva dny před pádem Prigožinova letadla objevilo video natočené pravděpodobně v západoafrickém Mali. Šéf wagnerovců na nahrávce říká, že jeho žoldnéřská skupina „dělá Rusko ještě větším a Afriku svobodnější“.

Vines ale namítá, že wagnerovci svobodu nešířili, ba naopak za nimi na kontinentu zůstává krvavá stopa. Operace v Libyi, Súdánu, Mali a Středoafrické republice často přinesly smíšené výsledky a také závažná obvinění z porušování lidských práv, zejména v centrální části Mali.

Právě v Mali wagnerovci v září 2021 uzavřeli bezpečnostní dohodu s tamní vojenskou juntou, která počítala s nasazením tisíce žoldáků za odměnu ve výši téměř 11 milionů dolarů.

Slib ochrany výměnou za nerostné zdroje

Ruská žoldnéřská skupina je aktivní také v Súdánu, kde působí od roku 2017 a dohlíží tam na těžbu zlata. Podle amerického ministerstva financí navíc dodává rakety země–vzduch súdánským povstaleckým Jednotkám rychlé podpory. Vines připomíná, že Prigožin uvítal i červnový vojenský převrat v Nigeru a vojenskému vedení země ihned nabídl služby k upevnění moci.

Čtěte také

Po Prigožinově vzpouře jsem tušil, že to s ním dopadne špatně. Takové věci Kreml neodpouští, tvrdí informátor

Od neúspěšného červnového pokusu o puč v Rusku však byla kontrola nad africkými operacemi wagnerovců v ohrožení. Podle ruského prezidenta Vladimira Putina se Prigožin v den své smrti vrátil z Afriky a odjel na setkání do Moskvy. Zdá se tak, že se snažil uchránit své africké mise před úplným převzetím ze strany Kremlu.

Vines pro BBC poznamenává, že na wagnerovcích a jejich praktikách v Africe není nic výjimečného. Podobné soukromé skupiny tam operují už několik desítek let. Obvykle poskytují tamním vládám ochranu a výcvik výměnou za správu dolů, ropných ložisek a dalších nerostných zdrojů.

V Africe panuje dlouhodobé znepokojení nad dopady působení žoldáckých skupin už od dob studené války. To vedlo k sepsání Africké úmluvy o žoldnéřství z dubna 1985. Loni v únoru pak komisař Africké unie pro politické záležitosti, mír a bezpečnost vyzval k úplnému vyloučení žoldáků z afrického kontinentu.

Konec zahraničních žoldáků v Africe?

Stále více afrických vlád si nepřeje, aby se opakovalo využívání zahraničních žoldáků na africké půdě ke geopolitickému soupeření vnějších mocností, jak tomu bylo v minulosti. Nové africké bezpečnostní iniciativy, které v některých státech vznikají, jsou pak výslovným odmítnutím soukromých armád. Vojenské režimy v regionu, jako jsou ty v Mali, Burkině Faso, Nigeru a nyní i Gabonu, ale mohou v ruských žoldácích vidět atraktivní alternativu.

Čtěte také

Hrál vabank, skončil v pekle. Kdo se po Prigožinovi ujme wagnerovců?

Kreml nebude chtít opouštět země, jako je Středoafrická republika nebo Mali, místo toho se pravděpodobně pokusí převzít operace po wagnerovcích. Schopnost Moskvy vytvářet nové operace, jak si představoval Prigožin, ale bude oslabena, myslí si Vines.

Ať už wagnerovci přežijí na současném, nebo jiném půdorysu, budou mít stále více omezený vliv na pučistické režimy, které je často využívají jen jako bezpečnostního partnera poslední instance. Vines v závěru analýzy pro britskou BBC dodává, že nastal okamžik, kdy by afričtí představitelé měli realizovat skutečně africká řešení svých problémů, a to prostřednictvím vlastních úmluv, bezpečnostních sil i institucí.

Deník New York Times má za to, že konec Prigožina by mohl mít rozsáhlé důsledky pro režimy závislé na podpoře wagnerovců. Ti totiž během pouhých několika let pomohli přeměnit žoldnéřský podnik v jedno z nejmocnějších ruských aktiv na kontinentu.

V krátkodobém horizontu se na aktivitách wagnerovců v Africe nejspíš změní jen málo. Pro Wagnerovy dodavatele se dost možná nezmění nic, dokud jim budou platit, vysvětluje John Lechner, nezávislý výzkumník, který o ruské žoldnéřské skupině píše knihu. Dodává ale, že s koncem Prigožina přijde i změna způsobu vedení.

Čtěte také

Adam Černý: Puč v Nigeru hýbe nejen Sahelem

Wagnerovci si kolem sebe vybudovali silnou auru, jež se projevila na několika protestech v západoafrických městech, na kterých lidé mávali vlajkami Ruska, wagnerovců či plakáty s podobiznou Prigožina. Kredit skupiny často rostl navzdory zprávám o rozsáhlém porušování lidských práv.

Bývalý analytik CIA Cameron Hudson vysvětluje, že „wagnerovci jsou Putinovým nástrojem, kterého se nebude chtít jen tak vzdát“. Moskva ale může mít problém Prigožina nahradit. Šlo totiž o nejvýznamnějšího ruského představitele v Africe a pro některé lidi byl podle Hudsona dokonce jakousi celebritou s „mýtickou přitažlivostí“.

Poradce prezidenta Středoafrické republiky označil Prigožina za národního hrdinu, který zemi zachránil. V reakci na zprávu o jeho smrti řekl, že pro něj truchlí, ale že partnerství s Ruskem má pokračovat. „Bude tu další Prigožin, čekáme na něj“, cituje prezidentova poradce americký New York Times.

Výběr z komentářů, analýz a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Ondřej Čížek.