Adam Černý: Puč v Nigeru hýbe nejen Sahelem
Vojenský puč v Nigeru měl na první pohled bizarní parametry. Když se velitel prezidentské gardy domákl, že jej chce hlava státu vystřídat, raději vystřídal jeho a sám se chopil moci, což doprovodil prohlášením, že prezident se ocitl v domácím vězení v zájmu ochrany zdraví jeho i jeho rodiny.
Takových převratů zažila Afrika od 60. let minulého století, kdy se z někdejších kolonií rodily novodobé nezávislé státy, řadu.
Čtěte také
Postupem času jich přece jen ubývalo a vlády mnohých zemí se dokonce otevřeně stavěly proti násilným převzetím moci. Výjimku představuje oblast Sahelu, která musí zajímat i evropské země, protože vlády subsaharské Afriky ohrožuje expanze islamistických radikálů, kteří zde nalézají základny pro výcvik teroristů, a protože ze Sahelu a přes Sahel proudí na sever a dál přes Středozemní moře tisíce lidí hledající snesitelnější životní podmínky.
Bezpečnostní zájmy a nerostné zdroje, jakým je například v Nigeru uran, jsou důvodem, proč se region složený z vesměs chudých zemí stává předmětem mocenských zájmů.
Když prezidenty mění jejich ochranka
V Sahelu to bývala Francie, tu však nyní ostatně jako i mnohde jinde v Africe střídá Čína, které sekunduje Rusko.
Čtěte také
Moskva sice nemůže nabídnout tamějším vládám masivní obchody a investice jako Peking, v posledních letech však její vliv prosazuje soukromá armáda wagnerovců poskládaná Jurijem Prigožinem, který byl v přízni Kremlu, dokud se letos v létě nevydal na Moskvu v čele svých nájemných vojáků. Právě ti v roli vládní opory loni vystřídali Francouze v Mali. O jejich podílu na mocenském zvratu v Nigeru nejsou žádné důkazy, jejich vliv však dokládaly demonstrace na podporu pučistů, kde se pod ruskými vlajkami provolávala sláva Vladimiru Putinovi.
Generálové, kteří se v Mali chopili moci, nyní čelí tlaku těch zemí Sahelu, které nevidí rády, když prezidenty mění jejich ochranka. Západoafrické hospodářské společenství v čele s nejlidnatější africkou zemí Nigérií vyzvalo k návratu svrženého prezidenta Mohameda Bazouma a dokonce pohrozilo ozbrojenou intervencí.
Ultimátum neudělalo velký dojem, protože pučisty v Nigeru naopak podpořily vlády z Burkiny-Fasso a Mali, které se dostaly k moci rovněž ozbrojeným převratem. Přednost proto dostane spíše vyjednávání a testem, kam až chtějí generálové v Nigeru zajít, nebudou možná jejich vztahy k Francii, která ze země odebírá palivo pro své jaderné elektrárny, ale osud základny v Agadezu.
Odtud na jedenáct set amerických vojáků díky bezpilotním dronům dokáže špehovat a zasahovat v celém regionu islamistické radikály, tedy tu sílu, která bez rozdílu ohrožuje vlády v Sahelu. Pokud by západní vojenské kontingenty měli střídat ruští wagnerovci, dokazovalo by to mocenský zvrat v regionu.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Související
-
Převrat v Nigeru se nese na protifrancouzské vlně, čehož šikovně využívá Rusko, vysvětluje odborník
Na demonstracích podporujících převrat se často objevují ruské vlajky, což lze podle Lindnera vysvětlit v duchu rčení „nepřítel mého nepřítele je můj přítel“.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
