Adam Černý: Zprostředkovatelská mise Afriky v konfliktu Ruska a Ukrajiny
Už skoro rok a půl válčí Rusko otevřeně proti Ukrajině a tento konflikt zasahuje i země, které jsou od něj hodně vzdáleny, když hlavně loni pocítily důsledky omezeného exportu ukrajinského obilí a prudkého růstu cen energií. To je nejspíše nejsilnější důvod, proč se představitelé sedmi afrických států vydali do Kyjeva a Moskvy se zprostředkovací misí.
Její vyhlídky jsou nevalné z několika důvodů. Například Jižní Afrika a Uganda mají příliš blízké vztahy k Rusku, aby mohly být považovány za neutrální. Prezident Cyril Ramaphosa nemůže zapomenout, jak zásadní byly dodávky financí a zbraní z Moskvy v době, kdy se nyní vládnoucí Africký národní kongres pokoušel svrhnout rasistický režim apartheidu.
Čtěte také
Tato historická vděčnost je sice pochopitelná, na druhé straně však podlamuje pozici Jižní Afriky jako nestranného vyjednavače, podobně jako oslabuje zprostředkovatelskou úlohu Ugandy, když syn jejího prezidenta letos v březnu veřejně přislíbil, že jeho země, pokud to bude potřeba, pošle své vojáky na pomoc Rusku.
Těžko si za těchto okolností představit, že sedm afrických zemí může mít stejnou důvěru obou znepřátelených stran. Jejich role zprostředkovatele může být velice omezená a paradoxně jediný důvod, proč by mohla být pro Kyjev a Moskvu mise sedmi afrických zemí přijatelná, je fakt, že tyto země válku na východě Evropy vnímají jako cizí a vzdálenou. Navíc, nabízející se zprostředkovatelé cítí příležitost ukázat vlastní diplomatickou váhu a iniciativu.
Kontraproduktivní dopad
Čtěte také
Jakýkoli, byť omezený výsledek v podobě například dojednané výměny zajatců nebo dohody o uvolnění vývozu ukrajinského obilí nebo ruských hnojiv by byl dobrým argumentem, že není důvod se vyhýbat summitu Rusko – Afrika plánovaného na červenec anebo proč by mohla Jižní Afrika obhajovat, že na srpnový summit rychle se rozvíjejících zemi BRICS přijme i ruského prezidenta Vladimira Putina, na něhož vydal Mezinárodní trestní tribunál zatykač pro válečné zločiny spáchané na Ukrajině.
Všechny tyto diplomatické finesy nemohou zastřít základní fakt, že pozice Ukrajiny a Ruska jsou vzájemně zcela neslučitelné, protože k základním požadavkům Kyjeva patří odchod okupantů ze všech zabraných území, zatímco Moskva by ráda fixovala status quo.
Protože sedm afrických zemí nepředložilo jasnou a konkrétní podobu případné mírové dohody, nejpravděpodobnějším výsledkem se stanou rituální fotografie, na nichž si vysocí politici potřásají rukama. Společná cesta nakonec může dopadnout kontraproduktivně, když otázky na mírový plán začnou střídat dotazy, proč sedm afrických zemí nedokáže odsoudit otevřenou agresi Ruska proti Ukrajině.
Autor je předseda Syndikátu novinářů ČR
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
