Krach jednání palestinského Fatahu a Hamasu

Optimismus vzbudila i první shoda na datu konání voleb do parlamentu a čela samosprávy v lednu příštího roku. Dál už se však vyjednavači nedostali a po třetí neúspěšné schůzce o tomto víkendu konstatovali, že dohoda není možná.

Obě strany se neshodly na rekonstrukci palestinských bezpečnostních složek ani na reformě Organizace pro osvobození Palestiny a začlenění Hamasu do ní a údajně padla i dohoda o termínu voleb, který byl oznámen v polovině března. Nejzásadnějším problémem ale bylo kategorické odmítnutí Hamasu uznat Izrael a palestinsko-izraelské dohody a zastavit násilnosti. To požadoval Fatah, protože Evropská unie i Spojené státy tím podmínily čerpání dárcovských peněz.

Exilový vůdce Hamasu Chálid Mišal však prohlásil, že nechápe, "co má uznání Izraele společného s interním smířením Palestinců", a jeho lidé v Káhiře dokonce požadovali přehodnocení postoje samosprávy k podepsaným palestinsko-izraelským smlouvám, protože jsou vzhledem k nové vládě v Izraeli "bezpředmětné". Rozhněvaní Egypťané poslali obě delegace domů s oznámením, že "většinu problémů se nepodařilo vyřešit", a zdroje Fatahu prohlásily, že neočekávají, že by jednání v nejbližší budoucnosti pokračovala, protože "Hamas se nikdy nezmění".

Po krachu jednání následovalo tradiční obviňování, kdo může za neúspěch rozhovorů, a Fatah na Západním břehu Jordánu přistoupil k nové vlně zatýkání členů a sympatizantů Hamasu, které je jednou z příčin vzájemných sporů, a tím celou situaci ještě více vyostřil.

Spojené státy mají pro poskytnutí peněz ještě jednu podmínku, která je pro Hamas zcela nepřijatelná - aby v čele případné vlády národní jednoty zůstal premiér Salám Fajjád, který je pro ně zárukou transparentního využití finančních prostředků. Fajjád podal začátkem března demisi, aby nestál v cestě usmíření, ale nakonec souhlasil, že ve funkci zůstane až do vzniku nového kabinetu. Podle palestinských zdrojů nyní Mahmúd Abbás zřejmě Fajjáda pověří sestavením nové vlády bez Hamasu, aby na mezinárodní peníze dosáhl. Zatím však není jasné, jak by mohly být použity na obnovu pásma Gazy.

Izrael si po krachu jednání Hamasu a Fatahu oddechl. Vznik vlády národní jednoty a usmíření by znamenaly větší bezpečnostní hrozbu na Západním břehu, protože Hamas by tím získal širší pole působnosti. Hrozba však znepokojivě roste i bez urovnání sporu obou hnutí. Navzdory přísným izraelským bezpečnostním opatřením a fungující spolupráci s palestinskou samosprávou přibývá zdánlivě ojedinělých teroristických činů. Útoky se množí do takové míry, že se dokonce začíná hovořit o "nové intifádě".

Minulý týden zabil zatím neznámý Palestinec ranou sekerou do hlavy třináctileté dítě v židovské osadě Bat Ajin na Západním břehu a druhé, sedmileté, stejným způsobem vážně zranil. V sobotu spustila střelbu na izraelské vojáky mladá Palestinka a krátce předtím byli zabiti dva izraelští policisté. Koncem března jen šťastnou náhodou nevybuchlo auto naložené výbušninami na parkovišti obchodního centra v Haifě. K nedávným teroristickým činům patří i pokus izraelského Araba o útok buldozerem na policisty v Jeruzalémě, kde už vloni došlo ke třem podobným atentátům, z nichž jeden si vyžádal tři mrtvé. Před rokem zastřelil jiný izraelský Arab osm mladých studentů v jeruzalémské ješivě a množí se i útoky nožem v ulicích Jeruzaléma nebo házení kamení a zápalných bomb po židovských osadnících na Západním břehu. V souvislosti se svátkem Pesach, který začíná ve středu večer, mají izraelské bezpečnostní složky devět konkrétních a desítky méně určitých varování před teroristickými útoky.

Nejznepokojivější je ale poslední vražda dítěte sekerou, protože ji podle všech indicií spáchal příslušník takzvaně umírněného Fatahu. Hnutí před dvěma lety útoky proti Izraeli oficiálně zastavilo a desítky hledaných teroristů jeho ozbrojeného křídla Brigády mučedníků od Al-Aksá podepsaly slib, že odevzdají zbraně a přestanou s teroristickou činností. Mnozí z nich to však udělali jen proto, aby byli vyškrtnuti ze seznamu hledaných osob, a založili novou skupinu. Ta si říká Brigády Imáda Mugníji podle vloni zavražděného vysokého velitele libanonského Hizballáhu, jehož smrt se teroristům dodnes nepodařilo náležitě pomstít. Jméno této skupiny se v souvislosti s přibývajícími útoky objevuje stále častěji.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .