Koncept nové nebo soudobé hudby je naprosto absurdní, tvrdí hudební skladatel Kotík
Petr Kotík stál u zrodu české hudební avantgardy 60. let, v Ostravě na přelomu tisíciletí pak založil Mezinárodní festival hudby dneška. Termín nová hudba ale nesnáší. „Ten výraz mně už dlouho leze na nervy, stejně jako třeba skladatelům, jako je Philip Glass, leze na nervy výraz minimalistická hudba,“ říká v pořadu Hovory.
„Když se něco jednou řekne, tak je to ok, ale když se to říká pořád, tak si člověk dřív nebo později říká, co to vlastně pořád mluví. Zvlášť v českém prostředí. Koncept nové nebo soudobé hudby je naprosto absurdní,“ dodává.
A přidává i příklad, kdy hudebníci předvádějí skladby Bohuslava Martinů jako soudobou hudbu. „Sto let staré věci říkají soudobá hudba. Nová hudba je termín, se kterým přišel Arnold Schoenberg ve 20. letech, a taky je to sto let.“
Poslouchají nás mladí. Hodně mladí
Na koncertech v Ostravě potkává každý den velké množství mladých lidí. „Dokonce velmi mladých. A můžeme říct, že některé koncerty jsou plné diváků kolem 22 let. Když tam jsou 28letí, tak to jsou už starci,“ popisuje s úsměvem.
Čtěte také
„Před několika lety jsme se dozvěděli, že avantgardní kavárny v Ostravě jsou takovéto mládeže plné, a když se objeví mezi nimi někdo, kdo nebyl na ostravských dnech, tak ho vyřadí. Říkám to proto, že člověk často slyší, že jsme si za těch 20 let vychovali publikum, ale před 20 lety byla tato mládež ještě v mateřských školkách, takže jsme je těžko mohli vychovávat chodit na naše koncerty, poslouchat muziku a jásat, když to skončí. Zvlášť u těch skladeb, které establishment, tedy oficiální místa, která nebudeme jmenovat, protože nechceme mít problémy, identifikují jako nestravitelná,“ přiznává.
Skladatel Kotík razí teorii, podle které má štěstí ten, kdo pracuje každý den od rána do večera. „Když má člověk štěstí, tak o tom tak neuvažuje. Když má ale neštěstí, tak vzpomíná na dobu, kdy to štěstí měl,“ myslí si.
Spoluhráči i kolegové Petr Kotíka připodobňují k ledoborci, který u nás prorazil cestu současné i starší experimentální avantgardní hudbě bez kompromisů. Před lety založil první soubor, který se věnoval živé elektronice. Po odchodu do New Yorku inicioval vznik orchestru, se kterým debutoval v legendární Carnegie Hall. Celý rozhovor si poslechněte v audiu, ptal se Petr Vizina.
Související
-
Česká věda je malý rybníček, měla by se víc otevřít světu, myslí si vědec a skladatel Petr Cígler
„Česká věda se posunuje trochu pomaleji, než bych si v rámci kontextu naší země představoval. Ale není to zas tak špatné,“ říká Petr Cígler.
-
Když mě klepla pepka, tak mi na jeviště pomohla až Mariánka Rottrová, přiznává její dvorní skladatel
„Popmusic je žvýkačka, kterou posluchači chvíli žvýkají, pak ji vyplivnou a vezmou si tu s jinou chutí," říká Jaroslav Wykrent, „dvorní hitmaker“ zpěvačky Marie Rottrové.
-
V mé skladbě zpěváci jakoby matou posluchače a napodobují zkoušku sirény, říká skladatel Hořínka
Zkouška sirén, která probíhá každou první středu v měsíci, inspirovala dvacet současných českých skladatelů. Jedním z nich je Slavomír Hořínka, autor kompozice Raduj se.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
