Komunismus se nevrátí, vyrůstají tu už jiné generace, řekl v roce 2016 Jiří Stránský

Jiří Stránský
Další podcasty, rozhovory a příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Jiří Stránský

Vzhledem k úmrtí muže, který byl nejen naším spolupracovníkem, ale hlavně spisovatelem,  scenáristou, dramatikem, překladatelem..., vysíláme mimořádně reprízu pořadu Osobnost Plus Barbory Tachecí (z roku 2016).  

„Jsem vypravěč,“ bránil se označení spisovatel Jiří Stránský. „I když mám své romány a knížky, do dneška je tu takový můj zvláštní způsob psaní. Začnu až tehdy, když mně mí hlavní hrdinové oživnou a já o nich mohu vyprávět,“ vysvětluje.

Jiří Stránský (12. srpna 1931−29. května 2019) byl vypravěčem a spisovatelem. Filmovým a televizním scenáristou ale taky dramatikem, překladatelem z angličtiny, básníkem... Politický vězeň, který dlouhá léta nesměl publikovat, a v neposlední řadě měl duši skauta. Po otci Karlu Stránském měl šlechtické předky. Veřejnost ho zná především jako autora příběhů o osudech politických vězňů. Jeho obsáhlý román Zdivočelá země sloužil jako literární předloha stejnojmeného televizního seriálu.

Převážná část jeho autorské tvorby se týká období komunismu a osudů politických vězňů. Sám strávil ve vězení osm let. S křesťanským básníkem Janem Zahradníčkem, kterého velmi obdivoval, se nakonec sešel právě v kriminále.

Zbavil jsem se touhy mstít

„Jan Zahradníček první na mě poznal, že jsem plný nenávisti a touhy se pomstít. A jednou na vycházce mně řekl: Jiříku, prosím tě, nerad radím, ale protože tě mám rád jako vlastního, musím ti to říct. Čím dřív se zbavíš své touhy se mstít, tím lépe pro tebe, protože první obětí bys byl ty sám...“

„Zní to jako floskule a trvalo mně rok, než jsem si to přežvýkal. Ale měl jsem o polovinu lehčí kriminál,“ vypráví, když se ho moderátorka Barbora Tachecí ptá, zda neměl chuť se svým věznitelům za všechna příkoří pomstít.

Ptali se mě, proč nevstoupím do politiky, abych to poznal. Vždycky jsem na to říkal, že někdo musí být natolik svobodný, aby věci pojmenoval.
Jiří Stránský (v roce 2016)

„Ze spolku, který jsme měli na tom lágru, jsme byla 15−20 členná parta, která si absolutně věřila. Vždycky nám spolu bylo veselo, protože jsme dokázali komentovat život s nadhledem.“

„A když nám bylo všem ouzko, vždy se někdo našel, kdo řekl: Pánové, mám takovej pocit, že je nejvyšší čas, abychom vymysleli vzorec na záchranu lidstva. ...A jakmile se jeden zasmál, už to bylo v pořádku,“ směje se.

Poznám estébáka na pět metrů

„Nemyslím si, že se cokoli ve světě, jakékoli nebezpečí nebo ohrožení, blíží na hranu. Když se mě jako znalce na komunismus ptají, jestli se vrátí komunisti, říkám, že ne,“ odpovídá. 

„Na dětech v rozmezí 15 let, kterým jsem chodil vyprávět do škol, jsem viděl, jak se generace mění. Už vědí, co je to konzum. Vědí, že jsou důležitější věci, než si objet celou Ameriku.“

Prezident se rozhodl mstít všem, kteří mu kdy ublížili. Vyučen Benešem, říká politický vězeň a autor předlohy seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský

Politický vězeň a autor předlohy seriálu Zdivočelá země Jiří Stránský

Optimista za všech okolností, který o sobě říká, že je vlastně hlavně vypravěč. Jiří Stránský je spisovatel, scenárista, překladatel, skaut, ale třeba i autor předlohy televizního seriálu Zdivočelá země.

Přesto si je vědom, že se i dnes setkává s lidmi, kteří v duchu komunistických praktik žijí dále. „Dodneška, když v tramvaji pět metrů ode mě dál stojí estébák nebo nějaký syčák, tak mně naskáče husí kůže. Mám to jednodušší, když někam přijdu, vím, kdo je kdo a co,“ dodává. Přesně tyto pocity mu dala zkušenost z kriminálu a z fyzického i psychického týrání.

Poslechněte si celý rozhovor z roku 2016. Ptala se Barbora Tachecí.

Spustit audio
autoři: Barbora Tachecí, Kateřina Tesařová

Související