Jiří Stránský: Proti hlupákům a chamtivcům

5. únor 2010

Letos - tím myslím v tomhle novém a podezřele výtvarném letopočtu - hovořím do mikrofonu Rádia Česko poprvé. Probírám se poznámkami za těch šest neděl, co uplynuly od adventu, a vlastně by na mě z toho množství měly jít mrákoty. A když si k tomu připomenu, kolik jsem jich vyházel... A že těch povzbudivých, ne-li přímo veselých, je tak málo, tak málo... A že těch věcí, které mě, bytostného optimistu, těší, je pořád míň... I proto ve mně narůstá přesvědčení, že by SE s tím mělo něco udělat.

Pomocí tohoto typického způsobu zvratnosti SE skoro všechno na světě dá svést na cosi imaginárního, nenahmatatelného, které ve své neuchopitelnosti - vlastně - snese všechno. Především to, z čeho bychom se rádi vyzuli, co nechceme, aby SE nás týkalo. Mělo by se udělat. Mělo by se radši mlčet. Mělo by se někomu poručit, aby zaujal stanovisko. A v tomto okamžiku mně ovšem nezbývá než oznámit, že JÁ mlčet nebudu. A že je nejvyšší čas, abych coby majitel svého vlastního JÁ něco udělal. Taky si uvědomuju (a vás, co mě posloucháte, upozorňuju), že mé UDĚLÁNÍ se poněkud zpronevěřuje mé zásadě co nejmíň politizovat. Ale jak se tak na TO koukám a prohlížím TO ze všech možných úhlů, nepolitického vlastně není už nic.

Nuže ke slíbenému UDĚLÁNÍ: Onehdy mě v jedné galerii odchytil jeden můj kamarád a svým způsobem i kmotřenec s otázkou, co by SE mělo provést, aby už nikde neviděl ksichty některých politiků a jim podobných nazdárků. Aby nemusel každou chvíli vypínat jejich projevy a jiné zvuky... Protože jsem věděl, že má na mysli tytéž politiky, a taky jsem nevěděl, co s tím, ale nechtěl jsem ho zase až tak zklamat, proti mé vůli ze mě vyletělo, že jediný způsob, jak se o to pokusit, je založit internetové občanské sdružení s názvem JDĚTE VOLIT, NE ALE HLUPÁKY A CHAMTIVCE.

Původně jsem chtěl říct blbce a nenažrance, ale uvědomil jsem si, že blbec je vždycky jenom blbcem, zatímco hlupák má za protějšek moudrého. A do nenažranosti zařadit i touhu po moci, jakkoliv nenasytnou, to taky nemá říz. Zato znám mnoho chamtivců, kteří - aby se mohli dostat ke svým vytouženým milionům či spíš miliardám - to takzvaně "berou přes politiku". Jen co jsem to vyslovil, mě překvapilo, že kamarád okamžitě řekl, že se do toho sdružení hlásí a že to pustí dál.

Občas mi zavolá, jestli může zveřejnit můj mail či číslo telefonu, a já se bráním. Možná trochu i proto, že s tím mám špatné zkušenosti, především však proto, že si myslím, že to je brzo a že - jestli se do téhle kampaně pustíme, musí to být později, tak od poloviny března. Až se ti HLUPÁCI a CHAMTIVCI naplno odevzdají svým oblbovacím předvolebním kampaním. Před pár dny jsem se v tramvaji pokusil sesumírovat cosi jako seznam největších HLUPÁKŮ a CHAMTIVCŮ, a samozřejmě jsem za chvíli zjistil, že na ten seznam bych potřeboval spíš cestu vlakem do Bratislavy, než z Petřin do Spálené ulice. A tak mě napadá, že právě přes internet by si každý, co si myslí, co já a můj kamarád a jeho kamarád a jejich kamarádi atakdále, měl ostatní obeznámit alespoň s pár jmény vlastního seznamu a příslušnými příběhy, které se k nim vážou. Aby se to podobalo i jiným důležitým varováním. Například že muchomůrka tygří či jaká, je jedovatá. Že z bolševníka (či jak se té rostlině po právu nadává) naskakují pupínky.

Líbila by se mi na tom internetu třeba rubrika NEBEZPEČNÝ PRO NÁS I PRO STÁT - NEVOLIT. S fotografií a jménem. To by se mi líbilo. Jsem pro to to zkusit. Taky ale ještě pár týdnů počkat. Oni nám ti, které nechceme, poskytnou na sebe další krásné charakterové a jiné materiály. Hezký den.

Autor je spisovatel

autor: Jiří Stránský
Spustit audio

Více z pořadu