Komu vadí báseň Maminka? Feřtek: Nerovnosti se mají řešit v realitě, učebnice posuzujme smířlivěji

03584901.jpeg
03584901.jpeg

DISKUZE. Tak trochu poprask vyvolala v posledních dnech básnička od Jiřího Žáčka s názvem Maminka, která se objevuje hned v několika učebnicích. Básni je vyčítáno, že u dětí buduje genderové stereotypy, byla dokonce použitá jako negativní příklad v publikacích, které se zabývají genderově senzitivním vzděláváním.

Hosty Českého rozhlasu Plus jsou Veronika Šprincová, předsedkyně Genderové expertní komory a Tomáš Feřtek, odborný konzultant společnosti EDUin.


K čemu jsou holky na světě?
Aby z nich byly maminky,
Aby se pěkně usmály
na toho, kdo je malinký.
Aby nás měl kdo pohladit
a povědět nám pohádku.Proto jsou tady maminky,
aby náš svět byl v pořádku.
(Jiří Žáček - Maminka)


Je potřeba si uvědomit, že učebnice není návod na výklad světa. Je to prostě pracovní materiál. Tomáš Feřtek


Je možné, že chtěl pan Žáček skutečně vzdát úctu maminkám a této roli žen ve společnosti. Myslím si, že je možné s tím takto pracovat, ale trochu se obávám, že v tom běžném provozu není na debatu o záměru autora prostor. Veronika Šprincová

Věc interpretace

Bez metodického pokynu, jak s básní kriticky zacházet, není podle Šprincové pro čítanky vhodná. „Je rozdíl mezi touto básničkou a klasickými příklady jako Máma mele maso, táta řídí auto, protože to popisuje nějakou skutečnost, kterou často vidíme kolem sebe. Tady si myslím, že je problematická ta otázka K čemu jsou holky na světě?. Jako bychom museli nějakým způsobem ospravedlňovat, proč jsou tady nejen muži, ale i ženy. Zároveň nabízí jen tu jednu roli, a to tu maminkovskou, přitom si myslím, že těch rolí, které ženy mohou ve společnosti hrát je přece jen víc,” vysvětluje Šprincová.


Vyjádření MŠMT k této problematice pro Český rozhlas Plus: „Text uvedené básničky sám o sobě není zcela genderově neutrální, při výuce ale záleží hlavně na výkladu a na tom, v jakém kontextu je uveřejněna a jaký je záměr autora. Při výkladu by tak měl učitel žákům vysvětlit záměr autora a další souvislosti, kromě jiného také souvislost s genderovou korektností. MŠMT pravidelně a opakovaně pořádá vzdělávání pedagogických pracovníků všech typů škol, při kterém jsou upozorňováni na to, aby se při výuce vyhýbali genderovým stereotypům jak v textech, tak ve vlastní řeči i v chování vůči žákům a žákyním, protože toto chování může být kvůli zakořeněným genderovým stereotypům rozdílné. MŠMT se snaží působit proti genderově nevhodným projevům při výuce, a také se snaží vyhýbat genderově nevhodným textům při schvalování všech učebnic, kterým je udělována schvalovací doložka. Tato doložka potvrzuje, že učebnice je mj. genderově korektní. Pro posuzovatele učebnic byla vytvořena příručka o způsobu hodnocení z hlediska rovnosti žen a mužů a předcházení genderovým stereotypům.“

Tomáš Feřtek říká, že se v učebnicích genderové stereotypy vyskytují. „To, že tatínkové častěji řídí a maminky častěji vaří, to tam je. Na druhou stranu, když jsem si tu básničku přečetl, říkal jsem si, že kdybych se na ni díval bez té ideologické debaty, chápal bych ji skoro opačně. Vnímal bych ji tak, že někdo říká, že děvčata jsou na světě důležitá ještě z jiných důvodů, a ten důvod pojmenovává. Mě by ta básnička neurážela. Na tom je vidět, že je to hodně věc interpretace. Já debatu o genderové vyváženosti v učebnicích považuji za docela důležitou, tahle konkrétní básnička mi ale nevadí,” říká.

Svět se mění

Nejsou pro dítě v druhé třídě potřebné určité stereotypy, aby vycházelo ze světa, který zná?

„Určitě máte pravdu, že je dětem potřeba ten svět nejdříve nějak vysvětlovat, pak ho nějakým způsobem komplikovat. Na druhou stranu si myslím, že dnes už pro řadu dětí není realitou jen to, že ženy jsou maminky a tatínkové řídí auto, myslím si, že se ten svět přece jen mění. A to by ty učebnice reflektovat mohly. Existují tu i nějaké alternativní pracovní listy, které se tohleto snaží nějakým způsobem nabourávat a ukazovat ženy a muže v různých profesích a rolích. Nemyslím si, že by děti neporozuměly tomu, že ženy jsou nejen maminky, ale třeba i chodí do práce, a tatínkové nejen řídí auto, ale také se o děti postarají a stejně jako maminky je pohladí a uklidní. Tohle nijak radikálně neboří představu světa, který ty děti znají,” odpovídá Šprincová.

„To, že svět představovaný v učebnicích má být pestřejší a že tam ty stereotypy jsou, nejen v učebnicích, ale i v odměňování žen a mužů, to tak prostě reálně je,” souhlasí Feřtek. „Primárně bych se snažil měnit ty věci v realitě, učebnice bych posuzoval trochu smířlivěji,” říká.