Kojenecké ústavy postupně zaniknou. Teď ale chybí pěstouni, říká ředitelka jednoho z nich
Novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí mění kromě jiného podmínky umísťování dětí do kojeneckých ústavů. Od letošního roku je tam možné umístit děti jen se zdravotním postižením. Ostatní by měly jít do pěstounské péče, ale pěstounů je žalostně málo. Většina z nich jsou lidé z rodiny, tedy příbuzní, nejčastěji prarodiče. A nové lidi se daří získávat jen velmi pomalu. Motivací by mělo být vyšší finanční ohodnocení – jenže rodinní pěstouni teď naopak dostávají peněz méně.
„Pokud budou rodiny funkční, pokud bude ten terén schopen pomoci rodině dřív, než dítě odloží, tak to bude fungovat. Takže my pomalu postupně zanikneme a zůstaneme jen pro velice úzký segment dětí s těžkým hendikepem. Nebo s dětmi, které nebudou moci vyrůstat doma, protože to rodiče laici nezvládnou,“ říká o budoucnosti kojeneckých ústavů Milada Šilhová, ředitelka jediného kojeneckého ústavu v Ústeckém kraji v Mostě.
Čtěte také
Podle Šilhové je novela zákona o sociálně-právní ochraně dětí nastavená správně. Fungovat ale bude až ve chvíli, kdy bude efektivnější preventivní práce s rodinou, tak, aby jim děti nemusely být odebírány. Další nutnou podmínkou efektivity novely zákona je dostatek dlouhodobých pěstounů.
„Kdyby byli pěstouni dlouhodobí, tak bychom mohli být ve stavu na nule, ale pěstouni nejsou, zvláště ti dlouhodobí. V Ústeckém kraji je dnes asi 49 pěstounů.“
„Ti další, kteří už pěstouni byli, svou práci přerušili, nebo se z nich stali dlouhodobí pěstouni. To je velice zranitelná a velice zvláštní skupina lidí, protože oni musí mít vypořádán svůj vlastní osobní život. Musí mít své děti už odchované. A je to neuvěřitelně náročná péče bez odpočinku 24 hodin denně, sedm dní v týdnu.“ Jen v Mostě a Litvínově pracovníci oddělení sociálně právní ochrany dětí ročně musí umístit do náhradní péče zhruba 200 dětí.
Jak se stát pěstounem?
A jednoduché rozhodně není ani to, jak se stát pěstounem. Zájemce musí projít několikaměsíčním procesem přípravy. Pěstouny připravuje a doprovází v jejich činnosti na Mostecku Diakonie Českobratrské církve evangelické.
Čtěte také
„Zájem by byl, ale je malá nebo nedostatečná osvěta. Je potřeba to mezi lidmi šířit, sdílet informace, co to vlastně obnáší,“ říká Jana Baborová z diakonie. „Řada lidí ví, co je pěstounská péče nebo pěstoun, ale nevědí, co vlastně všechno je k tomu potřeba, co je potřeba splňovat, anebo za jakých podmínek je možné dítě získat.“
Rodina, která se rozhodne být pěstouny, musí mít sama vypořádané závazky. Jinými slovy neměla by řešit sama sebe a své existenční problémy. Pěstouni také musí být připraveni na to řešit často ne moc příjemné záležitosti. Měly by být i dítěti oporou, ale také musí mít na paměti, že pěstounská péče je péčí dočasnou.
Může novela zákona fungovat v praxi? Kam poputují děti, pro které se nenajdou pěstouni? Téma pro Zaostřeno Jana Beneše. Víc si poslechněte v záznamu.
Související
-
Kojenecké ústavy jsou prázdné, děti se daří umisťovat do pěstounských rodin
V kojeneckých ústavech v Moravskoslezském kraji teď žijí jen zdravotně handicapované děti. Ve dvou zařízeních v Ostravě a Opavě jsou v tuto chvíli čtyři kojenci.
-
Je spousta dětí s handicapy, o které prostě pěstouni nemají zájem, tvrdí Aulická Jírovcová (KSČM)
Poslanci odsouhlasili zrušení kojeneckých ústavů od roku 2025, pokud bude souhlasit Senát a prezident. Najde se ale pro děti dostatek kvalifikovaných pěstounů?
-
Apolena Rychlíková: Kojenecké ústavy do moderní země nepatří
Na návrh poslance ANO Aleše Juchelky se podařilo do druhého čtení poslat novelu zákona o ústavní péči. Ta si mimo jiné klade za cíl zrušení takzvaných kojeneckých ústavů.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
