Je spousta dětí s handicapy, o které prostě pěstouni nemají zájem. Kojenecké ústavy potřebujeme, tvrdí poslankyně Aulická Jírovcová (KSČM)

11. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Novorozená holčička s matkou

Poslanci odsouhlasili zrušení kojeneckých ústavů od roku 2025, pokud bude souhlasit Senát  prezident. Je ale tento krok přínosem pro nejmenší děti, nebo jsou jím některé z nich ohroženy? Najde se pro děti dostatek pěstounů, kteří jim zajistí kvalifikovanou péči?

„V Česku mají být v systému péče o ohrožené dítě kojenecké ústavy,“ tvrdí v Pro a proti místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

Předsedkyně vládního Výboru pro práva dítěte a spoluzakladatelka iniciativy Dobrý start Klára Laurenčíková ale vysvětluje, že rané dětství prožité v ústavním zařízení není dobré pro další psychosociální vývoj dětí.

Je naprosto zásadní uzákonit právo na vyrůstání v rodinném prostředí, a to i pro postižené děti.
Klára Laurenčíková

„Všem by se líbilo, aby dítě vyrůstalo ve své rodině. Pěstounská péče od roku 2013 funguje a ústavní péče je to poslední místo, kam se dítě umístí. Pokud není vhodný pěstoun nebo dítě potřebuje takovou zdravotní péči, kterou mu poskytnou právě v kojeneckém ústavu.“

Laurenčíková připouští, aby v nabídce služeb byla i malá komunitní zařízení specializovaná na péči o děti s těžkým postižením. „Ale vedle toho je naprosto zásadní uzákonit právo na vyrůstání v rodinném prostředí i u děti zdravotně postižených a podpořit specializovanou pěstounskou péči.“

Pěstouni ale potřebují víc peněz

„Tito specializovaní pěstouni ale potřebují od státu lepší finanční ohodnocení, protože ta péče je opravdu intenzivní a náročná. Potřebují také specializovanou intenzivní podporu, například odlehčovací služby. To je priorita, které se musíme v příštích třech letech věnovat.“

Čtěte také

Politička souhlasí, že není dostatek kvalitních pěstounů. „Ale objevují se nám bohužel návraty nejen z dlouhodobé pěstounské péče, ale i z té adoptivní. To jsou děti, které mají opravdu velmi závažné zdravotní komplikace a nejsou schopny být v žádné rodině.“

„Spousta dětí má také určitý handicap, takže pěstouni o ně nemají zájem. Přechod na menší centra bude vést jen k tomu, že nám budou odcházet děti z jednoho kraje do druhého, čímž přerušíme styk s jejich biologickými rodiči. Také šanci na návrat do původní rodiny,“ varuje poslankyně.

Orgány sociálně-právní ochrany dětí se dnes bojí říci, že dítě potřebuje ústavní péči.
Hana Aulická Jírovcová, poslankyně KSČM

Podle Laurenčíkové je teď v kojeneckých ústavech 228 dětí do tří let. „Do transformace máme tři roky. Tedy čas na to, abychom v každém kraji sehnali náhradní rodinné prostředí pro zhruba 20 dětí. Pokud tuto změnu před námi zvládlo Maďarsko, Polsko a Slovensko, tak není důvod, abychom to nezvládli i my.“

Čtěte také

Komunistka ale upozorňuje, že se kraje často pyšní tím, že vyřešili svou situaci přeložením dětí do kraje jiného. „Někteří zástupci hlásí, jak je vše v pořádku, ale statistické údaje mluví jednoznačně. I orgány sociálně-právní ochrany dětí se dnes bojí říci, že dítě potřebuje ústavní péči,“ obhajuje nezastupitelnost kojeneckých ústavů Hana Aulická Jírovcová (KSČM).

„To bych ráda vyvrátila. Data ministerstva práce a sociálních věcí říkají, že polovina dětí v ústavech má trvalý pobyt v Ústeckém kraji, pak středočeském a plzeňském. V Pardubicích a Zlínském kraji začali s transformaci dřív a mají jen procento dětí v kojeneckých ústavech,“ chválí ústup od kojeneckých ústavů ve prospěch jiných forem péče Klára Laurenčíková.

Celý pořad Pro a proti najdete v audiozáznamu.

Spustit audio

Související