Klonování ryb? Pro české vědce hračka
Proč se jeseterům říká živoucí fosílie? Jak a proč čeští vědci jako první na světě přiměli ryby k nepohlavnímu rozmnožování, tedy ke klonování? Co může za to, že přibývá rybích hermafroditů? Hostem Magazínu Leonardo byl ichtyolog Petr Ráb z Laboratoře genetiky ryb Ústavu živočišné fyziologie a genetiky Akademie věd ČR.
„Všichni obratlovci jsou ryby, ale část z těch ryb žije na souši,“ zahájil svým mottem vědec.
Ten se v současnosti kromě jiného věnuje badatelsky jeseterům, které lze označit za živoucí fosilie. Proč tento druh „zapomněl vyhynout“?
„Jeseteři jsou stará skupina, dodnes přežívá 27 druhů,“ upřesnil Ráb. „Oproti jiným rybám mají zvláštnost, že se u nich vyskytují tři úrovně velikosti genomu, tedy počtu chromozómů, a velmi snadno se mezi sebou kříží.“
Hlavním důvodem těchto genetických studií jeseterů je, aby se do přírody nenasazovali hybridi. „Nevíme, co by tento krok v dalších generacích udělal s plodností druhu,“ vysvětlil ichtyolog.
Naklonovaní sekavci
Čeští vědci také jako první na světě dokázali přimět obratlovce, aby vytvořili své vlastní klony.
„Šlo o sekavce, což je drobná ryba, která žije zahrabána v písku. Přišli jsme na to vlastně náhodou, když jsme zopakovali to, co věděli ruští ichtyologové, tedy že v jedné ruské říčce se vyskytují sekavci hybridního původu.“
Tým českých ichtyologů přišel na to, že tito hybridi, klony, které se sebereprodukují, vznikly mnohokrát na různých místech v Evropě.
Vlastní experiment s hybridizací spočíval v tom, že vědci vzali jeden rodičovský druh, sekavce podunajského a sekavce písečného. „Spářili jsme je a vznikl klon identický s řadou klonů, které žijí po celé Evropě.“
„To, že jsou to hybridní formy, se ví dlouho. Všichni se snažili tento přirozený proces hybridizace opakovat v laboratorních podmínkách a nikdy se to nepovedlo,“ dodal Ráb.
O rybích hermafroditech
Odborník potvrdil, že se v posledních letech zvyšuje výskyt hermafroditních jedinců ve světové rybí populaci, tedy těch, kteří mají v sobě zárodečné tkáně samčí i samičí.
„Je to tím, že do přírody se uvolňuje celá řada látek, které nejsou zachytitelné čístírenskými technologiemi,“ objasnil expert.
Jedná například o hormonální antikoncepci, nejrůznější kosmetické látky a celou řadu farmak. „Ty se zachycují v nejrůznějších organismech, a jedním z následků je zvyšující se počet hermafroditů.“
„Jsou státy, třeba konkrétně Švýcarsko, které na konci čistírny vody postaví chemickou fabriku, což je velmi drahé. Ta sice nežádoucí látky z vody odstraní, ale z tohoto zařízení odtéká do přírody destilovaná voda, která zase nenese žádné živiny. A určité znečištění je potřeba, “ konstatoval Petr Ráb.
