Klíšťata: Život plný hladovění i randění na hostiteli
Když se řekne klíště, většinou si tohoto tvora spojíme s obávanými nemocemi. Proč ale tyto choroby přenáší pouze klíště, a ne třeba blecha nebo štěnice? Přírodovědci znají odpověď: klíště není hmyz, ale roztoč.
Rozdíl mezi těmito dvěma druhy objasnil parazitolog Jan Votýpka z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy.
„Hmyz má stejně jako my zažívací soustavu založenou na principu, že to, co sníme, je následně rozštěpeno pomocí enzymů a kyselin na malé úseky a štěpy, které jsou pak využity buňkami zažívací soustavy.“
U klíštěte bychom ale žádné takové látky nenašli. „Ani enzymy, ani kyseliny, ani štěpné látky. Zažívací soustava klíštěte je mnohem pohostinnější.“
Proto patogeny, které se vyskytnou v zažívací soustavě, nemají tak velké problémy, aby odolávaly těmto látkám.
„Klíšťata a obecně roztoči jsou z toho hlediska vhodnějšími hostiteli a tedy i přenašeči mnoha onemocnění,“ vysvětlil expert.
Jak si ale klíště vybírá svého hostitele? „Každý z nás určitě zná někoho ve svém okolí, na koho klíšťata takzvaně nejdou. Evidentně tedy máme v pachu své kůže nebo potu něco, co klíšťata buďto aktivuje a láká, nebo naopak odpuzuje.“
Vědci se v minulosti se pokoušeli zjistit, jaká látka výběr klíšťat podmiňuje, aby bylo možné ji použít například v insekticidech nebo repelentech. „Bohužel tato snaha většinou nevedla k žádnému úspěchu,“ konstatoval Votýpka.
Klíšťata, byť jsou velmi malá, jsou velmi dlouhověká. „Mají také mají velmi složitý životní cyklus,“ dodává parazitolog.
„Samička naklade vajíčka, z nich se vylíhnou malé larvy, ty se po nasátí a odpadnutí mění v nymfy, které ale velmi často sají až v další sezóně, a to samé platí i pro nymfy, které se pak mění v dospělce.“
Mnoho klíšťat tak skutečně musí hladovět dlouhé měsíce, až klidně jeden rok, potvrdil Votýpka.
„Klíště je ale obecně málo aktivní, sedí a čeká na svého hostitele, aniž by se moc pohybovalo, nevydává mnoho energie, a díky tomu vystačí s tím, co získalo z minulého sání.“
S aktivitou klíšťat je spojená ještě jedna zajímavost. „U našeho klíštěte obecného sají v dospělosti pouze samice, ale na hostitelích můžeme najít obě dvě pohlaví.“
Jak je to možné? „Samec na hostiteli nevyhledává potravu, ale samičky. Než aby se potuloval po lese a doufal, že se potká se samicí, tak je mnohem jednodušší dát si s ní dostaveníčko na hostiteli,“ popsal romantické okolnosti života klíšťat Jan Votýpka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
