Klára Vlasáková: Závod o vakcínu. Myslet pouze lokálně k ničemu nevede

Odpovědí na oznámení byl otevřený dopis osmi členů a členek Učené společnosti České republiky, kteří takový krok kritizují jako nepromyšlený – konkrétně poukazují na naivitu a podfinancovanost záměru.

Čtěte také

Všechno špatně – nápad přichází pozdě, s malými investicemi a je zastaralý, komentuje plán na českou vakcínu biochemik Konvalinka

Prohlášení podle nich „vyvolává podezření, že u jeho zrodu stáli lidé bez kompetentních znalostí a potřebných zkušeností“. Autoři dopisu zdůrazňují, že není možné spoléhat na omezené lokální znalosti a že by se Česko mělo spíše zapojit do evropské snahy o přípravu vakcíny. Evropská komise ostatně na její vývoj vybrala přes sedm miliard eur. 

Jeden ze signatářů dopisu, Jan Konvalinka, který působí jako vedoucí výzkumné skupiny na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd, k tomu v rozhovoru pro Český rozhlas Plus řekl, že nápad je zpozdilý, zastaralý a nestojí za ním skuteční odborníci.

Další signatářka a imunoložka Blanka Říhová v Deníku N upozorňuje, že velké farmaceutické společnosti mají před Českem několik měsíců náskok a vycházejí ze znalostí nasbíraných při vývoji vakcín proti jiným typům koronavirů.

Vydělávat na obavách lidí?

Ve světle těchto argumentů představa, že se u nás bez provázanější spolupráce s ostatními zeměmi vyvine účinná vakcína, působí vážně poněkud naivně. Celé to nicméně poukazuje ještě na jednu zásadní věc.

Čtěte také

Česko chce vyvinout vakcínu proti koronaviru rychle a levně. Nevědí, o čem mluví, kritizuje imunoložka Říhová

Vývoj vakcíny není pouze záležitostí záchrany životů, jde také o peníze, moc a budoucí vliv. A ne všichni jsou si v tomto procesu rovni. New York Times upozorňují, že když byla v roce 2009 prasečí chřipka prohlášena za pandemii, tak se tím aktivovaly dohody mnoha bohatých zemí s výrobci vakcín o případném předběžném odkupu. Tyto země poté měly nárok na přísun vakcíny, zatímco ty chudší, které součástí podobných dohod nebyly, musely čekat měsíce.

New York Times dodávají, že Světová zdravotnická organizace v dubnu sice prohlásila, že zásoby případné vakcíny proti koronaviru budou distribuovány spravedlivě, nicméně zástupci Spojených států amerických, Ruska nebo Číny se setkání neúčastnili. Neexistuje tak žádná jistota, že si v případě účinné vakcíny budou stát všichni nemocní stejně.

Ještě čerstvě v paměti máme nechutné obchodování s rouškami a dalšími ochrannými pomůckami: někteří bezohledně nadhodnocovali jejich cenu, a snažili se tak vydělat na strachu z neznámé nemoci. V měřítku jednotlivců šlo o záležitost, které se dostalo nepochopení a odsouzení.

Čtěte také

Existuje účinná léčba nemoci COVID-19? A vyvinuli už vědci vakcínu?

„Jak někdo může vydělávat na obavách lidí?“ zaznívalo často. Tahle otázka je ale stejně relevantní, i pokud se podíváme na boj s COVID-19 coby celistvý problém. Mezinárodní spolupráce by měla být v této záležitosti automatická a nikdo by neměl profitovat na úkor ostatních.

I ve světle snah o českou vakcínu vycházejících z obav, abychom nestáli stranou, je na místě ptát se, proč mají jednotlivé země tak různé vyhlídky. Zahájit čistě „náš“ výzkum není řešením tohoto problému, ale spíš jeho prohloubením. Současná pandemie totiž jasně ukázala něco, co je zjevné už z probíhajících klimatických změn: myslet pouze lokálně k ničemu nevede.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka