Klára Vlasáková: Téma koronavirus a ženské zdraví s sebou nese spoustu neznámých

Ta poukazuje na to, že se jedná o nepromyšlené rozhodnutí – osamělé, vystresované matky budou mít těžší a komplikovanější porod než ty, které u sebe mají partnera. Vláda argumentovala bezpečností zdravotnického personálu. Ovšem partneři, kteří spolu žijí, jsou přece rizikoví oba. Zákaz byl následně zmírněn – výjimka se nyní týká cizinek potřebujících tlumočení, žen se závažným duševním nebo zdravotním onemocněním a žen očekávajících porod mrtvého plodu.

Ombudsman má jasno

Čtěte také

Jan Januš: Nebojme se Křečka. Není to ideální ombudsman, ale nic fatálního se nestane

Odpovědí na zákaz byly stížnosti přicházející na úřad ombudsmana. Stanislav Křeček ale záležitost porodů odebral z gesce své zástupkyně Moniky Šimůnkové. A v rozhovoru pro Respekt (na námitku, jestli by neměla být záležitost vyhodnocena odborně) řekl, že problematiku sám zhodnotil a zjistil, že je opatření v pořádku. Vypadá to, že si Křeček dost radikálně sám zhodnotil i to, co by měl veřejný ochránce práv vlastně dělat.

Ze stanoviska vlády i odpovědí ombudsmana je patrné, že porod je chápaný stále hlavně jako mechanická věc, kde jsou přání a psychika rodičky spíše na obtíž. Tento přístup se mění jen obtížně a současná situace ho bohužel betonuje. V souvislosti s globální epidemií koronaviru a ženami jde ale jen o jeden problém z celého děsivého spektra.

Další problémy žen

Čtěte také

Jan Bednář: Dopady koronavirové pandemie na světovou ekonomiku

Nevládní organizace Marie Stopes International, která poskytuje antikoncepci a potraty v desítkách zemí, vydala varování, že současná opatření, zahrnující mimo jiné omezování dostupnosti některých zdravotních služeb, mohou těžce dopadnout na ženy po celém světě. Organizace odhaduje, že by omezení mohla vést až ke třem milionům nechtěných těhotenství a ke 2,7 milionu neprofesionálně vedených, nebezpečných interrupcí.

A pokud ještě zůstaneme u reprodukce, spousta otazníků visí také nad těhotenstvím. V Česku jsme zatím řešili pouze to, jestli otcové u porodu nemohou potenciálně ohrozit zdravotníky. Ale pokud je nakažený otec, tak je nakažená nejspíš i matka. Jak pak tohle ovlivní dítě? Dat je v této oblasti stále velmi málo.

New York Times shrnují dosavadní výzkumy a uvádějí, že zhruba desetina nakažených těhotných žen měla těžší průběh nákazy. Podle studie zkoumající novorozence ve Wu-chanu pak měly tři děti z třiatřiceti sledovaných příznaky viru a průběh byl u nich mírný. To může znít poměrně povzbudivě, nicméně text konstatuje, že jde o studie na velmi malém vzorku a že zatím nevíme skoro nic o tom, jak virus ovlivňuje rané stadium těhotenství.

Pandemie tak nasvěcuje ostřeji problémy a záležitosti, které společnost orientovaná na mužské tělo a zdraví coby normu (a ženské jako něco přidruženého) může snadno přehlédnout. Potrat, porod a plánované rodičovství jsou jen výsekem toho, co se už začíná jasně ukazovat – ochranná opatření a ekonomický propad dopadají na obě pohlaví rozdílně.

Hlavně na ženách totiž leží péče o rodinné příslušníky a dosavadní zkušenosti ukazují, že příjmy žen se vracejí na svou hladinu před krizí podstatně pomaleji než příjmy mužů. Člověk nemusí být zrovna ombudsman, aby celou záležitost zhodnotil… a zjistil, že to v pořádku určitě není.

Autorka je dramaturgyně a scenáristka