Volba Křečka zapadá do mozaiky „agrofertizace“ státu, míní publicista Gruber. Řítíme se rychlíkem směrem Polsko a Maďarsko

24. únor 2020

Rozhodnutí Ústavního soudu, který po třech letech potvrdil platnost zákona o střetu zájmů přezdívaného „lex Babiš“, trvalo příliš dlouho, shoduje se většina hostů debaty u kulatého stolu Plusu. Nesouhlasí jen politolog a vysokoškolský pedagog z univerzity J. E. Purkyně Daniel Kroupa.

„Ústavní soud to při takovém náporu podání zvládl poměrně rychle. Nepochybuji o tom, že to soudce zpravodaj ještě urychlil. Jediné, co by někdo mohl zpochybňovat, je, že se to řešilo až tak pozdě. Tedy v době, kdy nastoupil Andrej Babiš (ANO). Takový zákon jsme měli mít už dávno, a možná přísnější,“ míní Kroupa.

Čtěte také

Publicista Jan Gruber z Deníku Referendum si naopak myslí, že i přes obsáhlý nález Ústavního soudu jsou tři roky příliš dlouhá doba. „Dá se to asi vysvětlit tím, že soudce zpravodaj čekal, jak se situace vyvine na evropské půdě,“ doplňuje.

Podobný názor má i komentátor Českého rozhlasu Petr Nováček. „Členové Ústavního soudu nežijí ve vzduchoprázdnu, působí na ně politické vlivy. Nezapomeňme, že mezitím byly volby a že se situace u nás měnila i politicky. Ústavní soud jistě čekal na vhodný okamžik, kdy verdikt zveřejní,“ říká.

Komentátor serveru Seznam Zprávy Jindřich Šídlo považuje za důležité, že Ústavní soud potvrdil, že se společnost občas dostává do situace, kdy se musí proti novým skutečnostem nějakým způsobem bránit. „Zákon byl namířen proti Andreji Babišovi, ale nejen proti němu. Tradiční strany měly tehdy obavu, aby Babiš nedokázal na své krajské kandidátky dostat více ‚malých krajských Babišů ‘, a tomu se podle nich podařilo zákonem zabránit,“ dodává.

Umakartový politik

Opoziční strany rozhodnutí Ústavního soudu uvítaly. Andrej Babiš uvedl, že verdikt respektuje a trvá na tom, že se nic nemění. „Babiš našel cestu, jak zákon obejít. Ústavní soud říká, že zákon je slabý oproti zahraničním vzorům. Umožnuje, aby se mu člověk, na kterého má dopadnout, elegantně vyhnul, aniž by ztratil kontrolu nad svými podniky, firmami, médií…,“ naznačuje Gruber.

Čtěte také

Kroupa ale upozorňuje, že Babiš je nucen řídit se evropskou normou, která je přísnější ve věci střetu zájmu než ta česká. „Bizarní za této situace je to, že Babiš vyjednává v Bruselu dotace, i když jsou jeho firmy, na které má podle Evropské komise stále vliv, příjemci těchto dotací. Dovolím si dodat, že Babiš na Evropské radě nepochybně nepůsobí příliš věrohodně, když všichni vědí, že je trestně stíhaný ve věci zneužití dotací,“ vysvětluje.

Podle Nováčka patří Andrej Babiš k „čeledi umakartových politiků“: „Hned tak něco jím neotřese. Dovedu si živě představit, že naše pozice tím bude zřetelně oslabena. Když člověk tohoto typu vyjednává o udržení přinejmenším téže míry dotací pro dalších sedm let evropského rozpočtu, je to neomluvitelná záležitost,“ míní.

Otázkou podle Grubera je, kdy přijde výsledný audit Evropské komise o možném střetu zájmů. „Andrej Babiš pak bude muset najít nějakou pro Evropskou komisi schůdnější cestu, jak se tvářit, že jeho podnikání není jeho podnikání,“ dodává.

Dokonale pokažený

Před několika dny se ujal funkce nový ombudsman Stanislav Křeček. Jeho volba vyvolala vlnu emocí. Zatímco dosavadní ochránkyně práv Anna Šabatová podporovala lidskoprávní rozměr, Křeček se netají odlišným pojetím úřadu. Prohlásil, že primárně nemá sloužit k ochraně lidských práv.

Čtěte také

„Anna Šabatová byla velmi výraznou ombudsmankou, která v zásadě naplnila to, proč byla v roce 2014 zvolena. Pokračovala vlastně ve svém životním příběhu, který přenesla do pozice státní úřednice. Stala se bez pravomocí jen silou svého názoru pro část veřejnosti veřejným nepřítelem téměř číslo jedna. A to si myslím, že je pro ni docela dobré vysvědčení,“ míní Šídlo. „Myslím, že v té řadě od Otakara Motejla byla logickým pokračováním. Nový ombudsman do té řady nezapadá,“ dodává.

Podle Grubera zapadá volba Stanislava Křečka do mozaiky „agrofertizace“ státu. „Když se na něho podíváte, ten člověk má rasistické, xenofobní, sexistické názory a jako takový by neměl vykonávat úřad ombudsmana. Ukazuje to, že se obrazně řečeno řítíme rychlíkem směrem Polsko a Maďarsko,“ hodnotí.

„Mně je líto úřadu ombudsmana. Křeček, který v něm má autokratickou moc vůči svým podřízeným, vlastně nemá šanci ho povznést na úroveň, kterou by měl zastávat. Doplatí na to ti lidé, kteří tam budou podání dávat. Z tohoto hlediska je to smutné. Obraz úřadu ombudsmana je dokonale pokažený,“ uzavírá politolog Kroupa.

Poslechněte si celý audiozáznam pořadu Lucie Vopálenské. Dalšími tématy diskuse byla například volba nového předsedy Senátu, odolnost či neodolnost českých čelných politiků vůči čínským tlakům nebo otevřený dopis evropských liberálů francouzskému prezidentovi a bývalému předsedovi frakce ALDE v Evropském parlamentu ve věci Stanislava Křečka.

Spustit audio

Související