Klára Notaro: Nedostatek lékařů ve Francii
Během covidové epidemie se ve Francii silně projevil nedostatek lékařů, zejména praktických. Oblastí s nedostatkem lékařské péče je stále více – mluví se o pustinách bez lékařů. Ve vesnicích nebo městysech, kde dříve měl svou praxi vesnický lékař, se nyní většinou nachází prázdné středisko, kde má ordinaci jen soukromá zdravotní sestra a fyzioterapeut.
Čtěte také
Za krizové situace, kdy se epidemie rozšiřovala po celé zemi, tak péče o zdraví lidí mimo velká města spočívala hlavně na bedrech zdravotních sester, které opatrovaly svoje pacienty a denně za nimi jezdily. Pro nemocné lidi byla jejich přítomnost hotovou spásou.
Krizové situace zvládají dobrovolní školení hasiči s lékařem na telefonu a podle jeho rad buď odváží pacienta do nemocnice, nebo volají vrtulník.
Numerus clausus na univerzitách
Odcházející generace lékařů, kteří promovali v 70. a 80. letech, za sebou zanechává prázdné ordinace. Je to proto, že od 70. let stát začal silně omezovat počet studentů medicíny a zavedl numerus clausus. Přísný výběr nastává až na konci 1. ročníku, kdy uspěje sotva 20 procent studentů. Studenti první ročník několikrát opakují a ztrácejí tak čas a sebedůvěru.
Čtěte také
Mnozí z nich odcházejí studovat do Rumunska nebo do Belgie, kde jsou přijímací zkoušky méně náročné. I když jejich diplom je méně prestižní, tak nacházejí ve Francii uplatnění.
Numerus clausus byl zaveden proto, aby se studentům vyučující mohli lépe věnovat a aby každý medik mohl přijít do styku s pacienty. A také proto, že velký počet lékařů znamená velké množství předepsaných léků, které by zdravotní pojišťovna musela proplácet.
Obor praktického lékařství není pro mladé lékaře přitažlivý – raději si vybírají jinou specializaci a práci ve velké nemocnici, kde mají pracovní tým, kolegy, se kterými se mohou poradit a mají 35 hodinovou pracovní dobu.
Každopádně dávají přednost práci ve městě – otevřít praxi na venkově znamená nesnadné hledání zaměstnání pro partnera a hledání škol a kroužků pro děti.
Pomáhají i lékárníci
Jak čelí starostové obcí nedostatku praktických lékařů? Někde doktorům nabízejí bydlení a ordinaci zdarma, jiní staví zdravotní střediska s ordinacemi i pro odborné lékaře, kteří tam dojíždějí. Jiné obce platí stipendia studentům, kteří se zavazují v obci odpracovat určitý počet let.
Čtěte také
Francouzský zdravotnický systém kvůli zoufalému nedostatku nabírá odborný personál z dalších zemí. Hlavně z Afriky a z Evropy.
K obrázku francouzské ulice patří svítící zelený kříž lékárny. Protože limitovaný počet studentů se týká i farmaceutů, tak se tyto zelené symboly zdraví mohou stát vzácnějšími. Přitom lékárny nahrazují částečně lékařskou péči: lékárníci očkují proti sezónní chřipce a provádějí ošetření drobných zranění. Nyní prokazují obyvatelstvu velkou službu – testují a očkují proti covidu.
Počet přijímaných studentů na lékařské fakulty se ve Francii pomalu zvyšuje, ale ani vyšší počet studentů neznamená, že se mladí doktoři jednou budou chtít usadit na vsi nebo na malém městě.
Za řešení se považuje telemedicína, bez fyzického kontaktu pacienta a lékaře.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
