Klára Notaro: Jsou dnes ve Francii ženy, které rozhodují o chodu a o budoucnosti státu?

Emmanuel Macron po svém druhém zvolení do prezidentského úřadu váhal mezi dvěma kandidátkami:  Catherine Vautrinovou, pravicovou političku, a Elisabeth Borneovou. Kandidaturu Vautrinové  znemožnila její účast na manifestaci v roci 2013 proti sňatku lidí stejného pohlaví.

Čtěte také

Klára Notaro: Francouzi a dlouhověkost

Současná  premiérka Elisabeth  Borneová je vzděláním inženýrka. Když pracovala pro kabinet bývalé ministryně životního prostředí Ségolène Royalové, zasadila se o zastavení starších jaderných elektráren. Jejich plánované zanedbání Francii krutě vytrestalo a dostalo do situace, kdy země musela importovat elektrickou energii. Nyní Elisabeth Borneová hájí Macronovu důchodovou reformu a je tím pádem jednou z nejméně populárních osobností politického spektra.

Zato ministryně pro Evropu a zahraniční věci Catherine Colonneová, která po desetiletí působila v diplomacii a na ministerstvu, je všemi uznávaná jako výjimečně schopná reprezentantka Francie v zahraničí a znalkyně mezinárodní politiky. Také ona je teprve druhou ženou v čele ministerstva zahraničních věcí.

Napětí ve společnosti

V poslední Macronově vládě je na ministerských postech převaha žen, je jich dvacet tři, zatímco mužů jen dvacet jedna. Často se mluví o Marlene Schiappaové, ministryni pro solidární a sociální ekonomiku, která však nedávno uveřejnila sporný rozhovor v časopise pro muže Playboy, kde udělala reklamu zejména svým literárním dílům věnovaným erotice.

Čtěte také

Klára Notaro: Čtyři lety za život

Marlene Schiappaová z Macronovy politické strany Renesance, dříve se nazývající Republika v pohybu, je také možnou kandidátkou na místo starostky Paříže. O toto místo se také uchází pravicová politička Rachida Datiová, bývalá ministryně spravedlnosti za prezidenta Sarkozyho.

Dnes je starostkou hlavního města Anne Hidalgová, jejímž hlavním úkolem je připravit Paříž na letní olympijské hry v příštím roce. Anne Hidalgová je také první ženou, která vede pařížský magistrát.

Ženy se dostaly i do čela dvou hlavních odborů: Konfederace práce (CGT) a Francouzské demokratické konfederace práce (CFDT). Generální tajemnicí silně levicové CGT byla zvolena Sophie Binetová a generální tajemnicí původně křesťanského odboru CFDT se v červnu stane Marylise Léonová. Obě ženy mohou ovlivnit současné napětí ve společnosti.

Čtěte také

Klára Notaro: Kostely ve Francii

Důležitou postavou ve světě mezinárodních financí je Francouzka Christine Lagardeová, dříve ředitelka Mezinárodního měnového fondu, nyní prezidentka Evropské centrální banky. Tato právnička zastávala v minulosti mnohé ministerské posty za prezidentů Chiraca a Sarkozyho.

Velmi významné místo ve Francii také zastává Yaël Braun-Pivetová – je předsedkyní Poslanecké sněmovny, tudíž čtvrtou ústavní činitelkou (po prezidentovi, po premiérce a po předsedovi senátu).

Zjevná nespokojenost obyvatelstva s Macronovou důchodovou reformou  nahrává extrémní pravici a Marine Le Penové, která se pro svou lidovost těší velké oblibě. Pokud v roce 2027 bude kandidovat, tak její šance na zvolení prezidentkou jsou vysoké. Byla by tak první ženou v čele Francouzské republiky.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži