Klára Notaro: Francouzi a dlouhověkost
Francouzi se dožívají stále vyššího věku, to je jeden z argumentů, proč chce prezident Macron prodloužit důchodový věk. Průměrná délka života žen je 85 a půl roku, průměrná délka života mužů je bezmála 80 let. A stoletých lidí je ve Francii dnes téměř 30 tisíc.
Kde se lidé ve Francii dožívají nejvyššího věku? Říkávalo se, že na jihu, kde se používá olivový olej a pije se červené víno. Zato na chmurném severu, kde se pije pivo a jedí se smažená tučná jídla, se žije o pár let méně. Ale to jsou jen klišé. Realita je jiná.
Čtěte také
Delšího věku se ve Francii dožívají lidé, kteří mají střední a vyšší vzdělání a nikdy se neživili těžkou fyzickou prací. Měli zaměstnání s pravidelnou pracovní dobou a o víkendu trochu sportovali.
Tito lidé zpravidla žijí ve městech, kde je dostupná lékařská péče, kde jsou nemocnice a odborní lékaři. A možnost setkávat se jinými lidmi. Chodit do různých kroužků, hrát karty, chodit plavat, na gymnastiku pro seniory, do tanečních, na kreslení. Studovat cizí jazyky. Pracovat jako dobrovolníci.
Takto padá i další mýtus, podle kterého lidé na venkově, kde je čistý vzduch, žijí déle než lidé ve městech, kde je špatné ovzduší.
Čtěte také
Sehnat praktického lékaře na venkově je umění, a odborného lékaře ještě větší. Nedostupnost lékařské péče je v některých oblastech, kterým se ve Francii říká poušť bez doktorů, obrovský problém, který se stále prohlubuje. Do zdravotnictví jde sice mnoho peněz, ale ty z velké části spolyká košatá administrativa.
Vysokého věku se dožívají někteří sportovci. Často se uvádí jako příklad legendární cyklista Robert Marchand, který se dožil 109 let a na kole jezdil až do 105.
Dobrá mysl, radost a láska
Když listujete novinami, tak ve společenské kronice můžete zaznamenat vysoké stáří zesnulých řádových sester. Tento svět opouštějí často coby stoleté. Letos v lednu zesnula ve 118 letech Lucile Randon. Ta ve svých 40 letech vstoupila do řádu Milosrdných sester a přijala jméno André.
Čtěte také
Sestra André se po celý život obětavě starala o staré lidi a o sirotky a v důchodu pomáhala ostatním jeptiškám. Na konci života si povzdechla, proč ji Bůh nevzal k sobě, když jí bylo 108 let a byla ještě v plné síle, protože potom už nemohla pomáhat druhým jako dřív.
Nejkrásnější vzpomínkou nedávno zesnulé sestry André byl návrat domů jejích bratrů, živých a zdravých z první světové války.
Její život nebyl plný odříkání, ale radosti a lásky. Nijak si neodpírala požitek ze stolování – milovala čokoládu a portské víno.
Čtěte také
To měla společné s jinou velmi starou dámou, Jeanne Calment, která se dožila 122 let. Ta pocházela z dobře situované rodiny v Arles. Celý život se věnovala svým koníčkům: cyklistice, plavání, jízdě na kolečkových bruslích a hře na klavír. Celá Francie se zajímala o tuto podivuhodnou starou paní.
Pro dlouhověkost je důležitá nejen lékařská péče, ale i dobrá mysl, a francouzští politikové musí dnes vyvíjet značné úsilí, aby Francouzi mohli být i nadále šampiony dobrého rozmaru.
Autorka je spisovatelka, žije v Paříži
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
