Klára Notaro: Joséphine Baker v Pantheonu

29. listopad 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Pantheon v Paříži

Jednou z nejkrásnějších pařížských dominant je kopule Pantheonu v Latinské čtvrti. Zde stával klášter patronky Paříže – svaté Jenovéfy. Této svaté ženě chtěl Ludvík XV. zasvětit chrám, ale stavba byla dokončena až za revoluce. Církvi revoluční doba nepřála, hrob patronky Paříže byl rozmetán a z velkolepého chrámu se stalo mauzoleum Pantheon, pohřebiště slavných mužů Francie podle vzoru londýnského Westminsteru. 

O uložení ostatků velikánů do Pantheonu rozhoduje prezident republiky.

Čtěte také

Prezident Emmanuel Macron po nástupu do funkce dal do Pantheonu slavnostně pohřbít ministryni zdravotnictví Simone Veil, odvážnou ochránkyni ženských práv. Simone Veil byla teprve pátou ženou uloženou v Pantheonu.

Pohřeb v Pantheonu je nejen velká slavnost, ale je to i příležitost pro prezidenta předložit svou vizi společnosti. Tato ceremonie se slavnostním průvodem a proslovem je velmi sledovaná. Takováto sláva se bude odehrávat 30. listopadu. Této symbolické pocty se dostane další, již dávno zesnulé ženě.

Milovaná zpěvačka

Prezident Macron vybral tanečnici a zpěvačku původem ze Spojených států Joséphine Baker, kterou známe jako Josefínu Bakerovou. Narodila se v černošské rodině ve státě Missouri v roce 1906, jako dítě musela pracovat jako služka v bělošské rodině, kde na ni byli zlí.

Josephine Baker se navzdory předsudkům vůči svému zjevu stala módní ikonou

Po večerech vystupovala jako tanečnice a zpěvačka. Byla výrazně talentovaná, a tak brzy nastoupila strmou kariéru a se souborem černošských hudebníků procestovala celé Spojené státy. Joséphine Baker milovala svou práci, ale trápil ji všudypřítomný rasismus.

Když byl její soubor pozván v roce 1925 do Paříže, tak se rozhodla, že ve Francii zůstane, protože v Paříži nikomu nevadilo, že je černoška. Joséphine Baker se ve Francii proslavila představením Černošská revue.

Joséphine projela celou Evropu i zámoří a několikrát vystoupila i v Československu. Publikum milovalo její odvážná a veselá představení. Tančila skoro nahá, jen se sukýnkou ušitou z banánů ze žluté látky – tak zesměšňovala obvyklá klišé.

Čtěte také

Francouzi byli okouzleni: charlestonem, jazzem, divokým rytmem a nakažlivým optimismem. Doba zábav ale skončila s druhou světovou válkou. Joséphine Baker se zapojila do odboje v severní Africe, kde spolupracovala s generálem Charlesem de Gaullem. V Maroku i v jiných zemích měla koncerty, kde získávala pro francouzský odboj zprávy, které ukrývala v notách.

Po válce se nadále věnovala hudbě a tanci, ale využívala svého renomé, aby ve světě byla respektována lidská práva. Mezi své přátele mohla počítat nejen umělce, ale i politiky, jako byl Martin Luther King.

Byla také matkou, adoptovala dvanáct dětí z různých zemí, aby dokázala, že lidé všech barev pleti jsou bratry a sestrami.

Autorka je spisovatelka, žije v Paříži

autor: Klára Notaro
Spustit audio

Související