Když mi zemře pacient, trávím noci nad otázkou proč, přiznává neurochirurg Šroubek

Operace mozku při vědomí očima lékaře i pacienta

• Upravit
• Smazat

Při operacích bez nadsázky nejsložitějšího lidského orgánu mozku pomáhají lékařům moderní technologie včetně různých snímkovacích procedur. Přesto jsou nedokonalosti funkčního vyšetřování důvodem, proč je třeba během některých operací mozku počítat se spoluprací pacienta při vědomí.

„Zdravé lidské tělo je zevnitř krásné. To nemocné, a když váš mozek napadne nádor, už tak krásné není. Zdravá mozková tkáň je pak překvapivě měkká, tedy ve srovnání s tím, co si jako medik osaháte v pitevně,“ přiznává neurochirurg.

Co s ním udělalo první setkání s mrtvým tělem, pak popisuje jako šok. „To když se o anatomii lidského těla učíte v pitevně. Co je zajímavé, že i ten mozek má úplně jiný charakter, než to pak vidíte u živého člověka. Ten naložený ve formaldehydu je úplně tuhou hmotou.“ Měl pak ostych, přece jen sáhnout na centrum lidského myšlení, cítění, vnímání, řeči?

Operace při vědomí? To není ta nejsložitější

„Co cítím? Ostych asi není to správné slovo. Já si vždy říkal, že nesmím nic poškodit, nesmím ublížit, ale hlavně vyjmout to, co tam nepatří. Je to ale vždy velmi závažná činnost, na kterou se vždy musíte velmi důkladně připravit,“ říká Šroubek. Nemyslí tím jen své začátky, ale i každodenní operace ve své „domovské“ Nemocnici Na Homolce. 

mozek|foto: Zdroj: Flickr, CC BY-SA 2.0, amenclinicsphotos ac

Každý druhý laik má asi pocit, že nejtěžší je operovat mozek pacientovi, který musí být při vědomí. Jan Šroubek to ale obratem vyvrátí: „Rozhodně to není nejnáročnější výkon a děláme to u nás tak 10× ročně. Je to obvykle u nádorů, které vyrůstají v oblasti, kde je centrum řeči. Tu totiž nemůžete monitorovat jinak, než že pacienta probudíte. Je to ale relativně příjemná operace a s vámi pak komunikuje neurochirurg nebo psycholog. Já ale vím, že mu neubližuji, ale naopak mi to práci usnadňuje.“

Podstatně těžší jsou prý bazolební nádory, které obrůstají kruciální cévy, a ty nesmíte poškodit. Jedna z nejhorších chvil je pak prý i pro tak zkušeného lékaře okamžik pravdy. „To je pořád jedna z nejnepříjemnějších věcí, kdy se setkám často i s velmi mladým člověkem, kterému musím sdělit, že má zhoubné onemocnění mozkové tkáně. Přitom ještě před měsícem měl pocit, že mu vůbec nic nebylo.“

Vyléčit? To bohužel pořád neumíme 

Brněnští neurochirurgové mají novou 'navigaci', která zpřesní operace mozku

Chirurgům v Dětské nemocnici v Brně bude operace mozku nově usnadňovat nový přístroj. Takzvanou kraniální navigaci využijí především při operacích nádorů. Umožní jim přesněji lokalizovat operované místo.

Nádor už dnes lékaři dokáží poměrně dobře vyjmout. „Bohužel, pacienta úplně vyléčit nedokážeme ani následnou onkologickou léčbou. Vlastně jen prodlužujeme život, který ale k uzdravení nepovede. Tato diagnóza totiž časem povede jen k jeho smrti, což ale nemocní nechtějí zpočátku moc chápat. Ve společnosti totiž panuje dojem, že lékař už vyléčí každou nemoc. To ale pořád ještě neumíme.“

Jan Šroubek prý nepodává informaci: zemřete do nějaké konkrétní doby, ale když se člověk zeptá na prognózu z pohledu statistik, odpověď dostane. Samozřejmě s dodatkem, že to vůbec nemusí být jeho případ. „Často je to informace zdrcující, a to i pro celou rodinu a s sebou si to dál nese i lékař. Ve mne se to pak kumuluje a nějakou dobu si to s sebou dál nesu,“ přiznává. Stejně, jako když mu pacient neočekávaně zemře. 

„Když víte, že jste udělali všechno, ale nic jiného ani očekávat nejde, tak to jsou nepříjemné okamžiky, ale nějak se s tím vyrovnáte. Protože kdybyste to neuměli, tak tuhle práci dělat ani nemůžete. Když je to ale neočekávané, což se děje raritně, tak je to i pro mne velmi nepříjemná, zdrcující zpráva. Pak řadu následujících nocí přemýšlíte, co jste mohli udělat jinak. Popravdě, je to dost náročné,“ přiznává lékař.

Víc si poslechněte v audizáznamu rozhovoru Naděždy Hávové a Jana Šroubka.