Když je politik expertem na drogy

To není popis schůzky nebezpečných dealerů, jenom včera jednali koaliční politici o tom, jak se vyrovnat s rostoucí spotřebou drog v zemi. Předseda lidovců Miroslav Kalousek chtěl přitvrdit v boji proti zakázaných látkám, jeho plánu oponoval Petr Mareš z Unie svobody, společně se sociálními demokraty pak hledali schůdný kompromis.

Výsledek zatím není žádný, nový nástroj v boji s nebezpečnou epidemií vláda nezveřejnila. Stát se zřejmě nebude dál podílet na zkouškách taneční drogy extáze, zřejmě se také vytvoří nová expertní skupina v čele s ministrem vnitra Stanislavem Grossem. Na ničem jiném se koaliční politici neshodli.

Drogový spor Kalouska a Mareše je přesto dramatický. Účastníci obou stran ho vykládají celkem otevřeně jako boj o moc. Kalousek by chtěl posílit pravomoci policie a ministerstva zdravotnictví, uvítal by i to, kdyby nejvyšší dohled nad drogovou politikou převzal od Mareše ministr vnitra. Mareš se ovšem svých pravomocí vzdát nechce.

Ve skutečnosti tedy nejde o drogy, ale pouze o politický boj? Svědčí o tom především Kalouskova kritika, která je v některých bodech zcela nepodložená.

Oba politici ovšem uvádějí i věcné argumenty. Kalousek tvrdí, že drogová politika státu je špatná - je příliš liberální a umožnila rozšíření marihuany a tanečních drog v posledních letech. Před příliš liberálním přístupem evropských vlád ve věci konopných drog nakonec varuje protidrogová agentura spojených národů, připomíná Kalousek. Proto by bylo lepší, kdyby Mareš předal veslo.

Mareš se brání vysvědčením od Evropského monitorovacího centra pro drogy. Experti z Lisabonu chválí Českou republiku, že má nejkvalitnější drogovou politiku ze všech kandidátských zemí, především se jí podařilo zvládnout epidemii HIV a zabrzdit nárůst nejtvrdších drog. Proč tedy měnit úspěšného politika?

To rozumné v postojích obou politiků lze shrnout celkem jednoduše. Drogová politika českého státu je úspěšná. Jenže "trávu" dnes pravidelně kouří šestina mládeže ve věku kolem šestnácti let a obliba této drogy roste. Proto není třeba měnit celou vládní politiku, ale navrhnout řešení dílčího problému konopných drog..

Je zřejmé, že Kalousek a Mareš v tomto bodě navrhují různá řešení. Kalousek chce zastavit růst spotřeby marihuany represí - podobně přísnou, jako v případě heroinu a pervitinu. Věcné argumenty k takovému postupu ale neexistují. Naopak je pravděpodobné, že růst spotřeby tvrdých drog zastavila osvěta a že represe tak důležitá nebyla..

Proto také Mareš doporučuje v případě marihuany posílit osvětu a rozšířit ji na boj proti tabáku a alkoholu. Slovy šéfa sekretariátu vládní rady pro potírání drogových závislostí Josefa Radimeckého:

Debata na vládě tak může mít racionální výstup. Přesto skrývá rizika. Točí se kolem jednoho slova - "expert".

Kalousek si stěžuje, že o vládní politice rozhodují úředníci a politiků se nikdo neptá. To se prý změní, až sami politici vytvoří expertní skupiny v čele s Grossem.

To je ovšem věcný nesmysl. Politici přece rozhodují na základě zpráv expertů, kteří popíšou problém věcně a na vědecké úrovni. Někdy bývají experti placeni státem - podobně jako úředníci. Pokud se ale politik sám prohlásí za experta, nemusí dbát evidentních a dokázaných faktů. To dnes hrozí při práci Grossovy takzvané expertní skupiny. Někteří její členové se budou chtít politicky profilovat jako odvážní bojovníci proti drogovým dealerům a budou rozhodovat svévolně, bez ohledu na názor odborníků. Věřme, že právě tuto strategii nesledují Kalousek a Gross.