Když cestuji sám, přemýšlím. Objevil jsem celý svůj nový vesmír, přiznává cestovatel Vejmola
Cestovatel Tomáš Vejmola zdolal na kole cestu do Gruzie a zpět za 101 dnů. „Nevím, kolik jsem přesně ujel kilometrů, protože už za Vsetínem jsem ztratil tachometr,“ říká. Překvapivě v Hovorech přiznává, že má na cestách vlastně stále strach: „Jsem strašpytel a nemám rád spaní ve stanu, protože to není bezpečné – ale spal jsem v něm nejmíň 500krát,“ dodává.
„V Gruzii se kolem mého stanu procházel medvěd – a pak zabučel a ve skutečnosti to byla jen kráva. Na safari jsem spal taky sám ve stanu, a kolem doopravdy chodila hyena, v dáli řval lev. To, co mě na cestování obrovsky baví, je právě ten strach, který de facto vyhledávám,“ přiznává Vejmola.
Zakladatel startupu Worldee Tomáš Zapletal také procestoval celý svět, raději ale s přítelkyní, později s rodinou. Strach prý nemívá, pak ale vzpomíná na africkou Keňu, kde se byl podívat do jednoho z největších slumů Kibera, kde žije asi milion lidí v absolutní chudobě.
„Byl jsem tam s člověkem, který tam vyrostl – a jsou tam opravdu ty nejtrýznivější podmínky, ve kterých člověk může žít. Chodíte po uličkách, kde je několik vrstev odpadků a přeskakujete stoky smrti, kanalizace tam samozřejmě není. Samotný běloch by se nikdy nevrátil živý. I tak si můj průvodce najal deset kluků jako ochranku. Opravdu silný zážitek, při kterém jsem pociťoval něco, co se blížilo strachu,“ popisuje Zapletal.
Cestovat sám?
Dobrodruh Vejmola nejdřív cestoval vždy s nějakým parťákem, až v poslední době objevuje kouzlo „bití sám se sebou“.
Čtěte také
„Vřele takové cestování doporučuji, musí to zažít každý, přestože to vypadá jako nějaké klišé. Jednoduše řečeno: až v tu chvíli se člověk sám pozná. Jinak na to není čas – chodíte do práce, nakupujete, trávíte čas s rodinou –, ale nebavíte se s tím člověkem, se kterým jste celý život – s vaším já.“
„Na takové cestě si pak občas sám říkáte vtipy, kterým se sami zasmějete, občas se urazíte tomu, co jste si sami řekli – a najednou fungujete sami se sebou,“ prozrazuje s úsměvem Vejmola.
„Když pak jedete sami třeba týden na kole, řekněme nějakých sto kilometrů, hlavně přemýšlíte a objevujete nový vesmír. Jen když řeknu, že bych chtěl sám za pět dní projít Šumavu, mám z toho husí kůži,“ dodává Tomáš Vejmola.
Poslechněte si celé Hovory Naděždy Hávové, kde budou oba Tomášové mluvit i o udržitelnosti cestování, o místech přeplněných lidmi kvůli fotkám na sítě, nebo o místech, na kterých nepotkáte živáčka, Také o chudobě, pitné vodě a dvouletých dětech, které v Indii hledají s kartonem v ruce, kde by přespaly.
Související
-
Když chodíte po světě s úsměvem na tváři, tak se vám to vrátí, říká cestovatel Tomáš Vejmola
Každý den na cestách je pro něj dobrodružstvím. Každý den zažívá věci, které nelze naplánovat. Mnohé překvapí a mnohé můžou být nebezpečné.
-
Dobrodruh je člověk, který se někam vydá a neví, jestli se vrátí, říká cestovatel Tomáš Vejmola
Koupil v Thasku pětatřicet let starý tuk-tuk a vydal se na cestu. Za rok a půl najel 13 tisíc kilometrů přes Indii, Nepál, Írán, Turecko a Srbsko až do Hranic na Moravě.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
