Když armádní zakázku nakoupíte ne za pět, ale za osm let, je zkrátka dražší, říká premiérův poradce
Vláda představila své programové prohlášení. Velké ambice má v oblasti obrany – na tu se zavázala odvádět dvě procenta hrubého domácího produktu už v roce 2025 a chce také dokončit nebo zahájit některé klíčové nákupy. „Důležité je, aby byly rozpočty armády předvídatelné a dalo se tak dlouhodobě plánovat,“ říká bezpečnostní analytik a poradce premiéra Tomáš Pojar, podle kterého k tomuto kroku doposud chyběla politická vůle.
„Kdyby politická vůle byla, už jsme ta dvě procenta na obranu mohli mít. Naše armáda by byla bojeschopnější a byl by to větší příspěvek i pro zdejší zaměstnanost a do ekonomiky. Zároveň bychom byli solidnějšími partnery,“ vyjmenovává pozitiva velkorysejšího rozpočtu Pojar, prorektor Vysoké školy CEVRO Institut a poradce premiéra Petra Fialy (ODS) v oblasti bezpečnosti.
Čtěte také
Dostát slibu z roku 2014 a navýšit výdaje na obranu státu na úroveň dvou procent HDP, jak to vyplývá ze spojeneckých závazků k Severoatlantické alianci, považuje ředitel Ústavu mezinárodních vztahů Univerzity Karlovy Ondřej Ditrych za reálný a velmi důležitý krok.
Dobrý záměr je také urychlení vysílání vojáků na zahraniční mise, ovšem za předpokladu, že v tomto ohledu budou existovat důležité pojistky proti netransparentní jednání, domnívá se.
Abychom síly rychlé reakce mohli vyslat opravdu co nejrychleji a nenechat krize rozvinout do rozměrů, kdy už jsou velice těžko zvladatelné.
Ondřej Ditrych
„Myslím si, že v dnešním poměrně turbulentním bezpečnostním prostředí je vhodné, aby Severoatlantická aliance nebo Evropská unie prostřednictvím svých operací a misí byly schopné reagovat pružně na případné krize – abychom síly rychlé reakce mohli vyslat opravdu co nejrychleji a nenechat krize rozvinout do rozměrů, kdy už jsou velice těžko zvladatelné,“ komentuje Ditrych.
Nakupovat včas a myslet strategicky
Pokud jde o zrychlení nákupů vojenského materiálu, je podle Tomáše Pojara zásadní z hlediska financování vidět nejméně na horizont pěti let tak, aby bylo možné případné převádění peněz z jednoho roku na druhý.
Jana Magdoňová, redaktorka, Český rozhlas
Tomáš Pojar, bezpečnostní analytik a prorektor Vysoké školy CEVRO Institut, poradce premiéra Petra Fialy (ODS) v oblasti bezpečnosti
Miloslav Janulík, ANO, předseda sněmovního výboru pro obranu
Ondřej Ditrych, ředitel Ústavu mezinárodních vztahů, působí také na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy
„Ne všechno se v obraně dělá přes obrovská transparentní zdlouhavá řízení, protože to jsou projekty, kde jsou nesmírně citlivé informace, kde jednáte s dalšími vládami a má to dopady i na mezinárodní vztahy. Je potřeba se na to dívat i strategicky a dlouhodobě,“ vysvětluje a dodává:
„Když naplánujete zakázku na pět let a podaří se vám to koupit za osm let, tak se nemůžete divit, že je to výrazně dražší. A že technologicky už to ujelo jinam.“
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Martiny Maškové.
Související
-
Karel Barták: Nakročila EU k vlastní obraně?
Ministři obrany a ministři zahraničí členských zemí EU debatovali o dokumentu nazvaném „strategický kompas“, jehož cílem je povznést obranu v unii na vyšší úroveň.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.